Myši a potkani se stahují do míst, kde přečkat zimu. Vybírají si i domácnosti. Lidé proti nim hledají účinný prostředek. Někdy marně.

„V domě mám nalíčeno asi patnáct klasických pastiček, zvenku je nasypán jed. Chtěla jsem ucpat otvory uvnitř, ale teď vím, že je to lepší udělat zvenku,“ popisuje žena žijící v rodinném domě u Strakonic. Strasti kolem myší Deníku vylíčila, ale o publicitu nestála.

Další žena si poradila jinak. „Kupuji jed na potkany a pro malé myši ho drtím,“ uvedla.

Výskyt malých hlodavců v bytech vzbuzuje paniku. „Od října až doteď jsem se myší nezbavila. Prokousaly se do domu fasádou. Problém je ten, že se jich bojím, proto mi musel pastičky nalíčit otec,“ dodala.

Pastičky na myši jdou už nějaký čas „nadračku“. A obchodníci musejí regály častěji doplňovat. „Stále je doobjednávám. Umělohmotné zaklapávací už poněkolikáté a zas došly,“ komentoval nebývalý zájem kupujících majitel „kovomatu“ ve Vodňanech Antonín Šimeg. Na malé myši nabízí tři druhy pastiček – klasickou dřevěnou s pérem, drátěný domeček, který myš neusmrtí a umělohmotnou.

Podle Miloslava Macha z deratizační firmy Pařez jsou přemnožené jak myši, tak potkani. Tomu napomohla loňská mírná zima a příznivé léto. A teď, na zimu, hledají, kde přečkat. „V první řadě je nutné, aby lidé rozlišili, s čím si dokáží poradit sami a s čím ne,“ upozornil Mach. Zdůvodnil to tím, že potkani žijí v organizovaných společenstvích a není myslitelné, aby se někde objevil samotný jedinec.

„Hlodavci mohou nadělat závažné škody na majetku. Potřebují si obrušovat zuby, a tak mohou překousat i kabely a odstavit celá zařízení. Uchráněná nejsou ani vyšší patra paneláků,“ dodal Mach.

Veterináři varují před hlodavci jako možnými přenašeči nemocí. „Jde například o leptospirózu, což je horečnaté a pro člověka nepříjemné onemocnění. Ale mohou být i pasivními přenašeči infekčních onemocnění lidí i zvířat.