Už šestice lidí si vyzkoušela, jaké to je, stát před televizními kamerami a spoléhat jen na své vlastní vědomosti a na štěstí. Do televizních studií jeli totiž soutěžit.

„Učitelka Vladimíra Kastnerová se zúčastnila soutěže Pět proti pěti a ve stejné soutěži uvidíme v březnu i manžele Prášilovy. Z těch už ale tréma dávno spadla a u televize budou jen jako diváci. Pořad se totiž předtáčel někdy loni na podzim,“ provedl bilanci starosta Luboš Peterka.

Dva typy vědomostních soutěží má za sebou Karel Křivanec. Riskuj a AZ kvíz – v něm se probojoval do 3. kola. AZ Kvíz si dojel vyzkoušet i Jaroslav Janda. Prošel čtyřmi koly, ale přede dveřmi pátého se náhle štěstí otočilo zády. Dvě náročné soutěže absolvoval rovněž Martin Levý (33), a nepřijel s prázdnou. První byla O poklad Anežky České. V té nezískal nejvyšší metu – zlaťáky. Ale prohrál až ve finále a z něho si mohl odvézt stříbrňáky. Korunu krále Karla, o kterou bojoval později, si už ovšem ujít nenechal a říká, že je to zatím jeho největší úspěch.

“O dějepis a historii se zajímám od malička. Doma mám odhadem tisícovku knih s historickou tématikou. Ať už se jedná o literaturu faktu nebo historické romány,“ prozrazuje tajemství úspěchu.
A aby to nebylo zas tak jednoduché, vedle české historie má rád i evropskou. „Vůbec nejraději ale mám období mezi čtrnáctým a patnáctým stoletím – dobu Lucemburků,“ upřesňuje.

O samotné soutěži říká, že ho provázela smůla a těžké otázky. “Moc historických tam nebylo. Shodou okolností jsem zvládl otázku o Bečově, jen díky tomu, že jsem ho navštívil. Souboj byl až do konce velice vyrovnaný. Rozhodla ho až poslední otázka,“ říká. A jaké bylo natáčení? „Průvodce pořadem Jan Čenský i režisér Antonín Vomáčka byli skvělí. Natáčeli jsme celý den. Nezapomenutelné bylo, že jsem se musel třikrát převlékat. Ne proto, že jsem se potil trémou nebo měl vypadat během soutěže jinak. Ale proto, že na veřejnoprávní televizi nesměly být trika s potiskem nebo reklamou,“ vysvětluje.
Spolu s partou kamarádů z Radomyšle obléhají v sezoně hrady a zámky, kam už ovšem chodí předem připraven. „Někdy to bývá legrační, buď průvodcům radím, nebo jejich výklad opravuji,“ usmívá se.

Doma už si vychovává nástupce. „Mám dvě dcery a s tou starší už se o svoji knihovnu dělím,“ říká s potěšením.