VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vévodu Valdštejna mám rád

Vodňany – Můj nový román je červená knihovna s krvavým začátkem a reálným koncem, říká spisovatel Jan Bauer.

7.9.2011
SDÍLEJ:

Jan Bauer. Foto: DENÍK/Petr Škotko

Mladý rytmistr Rudolf Straitz má být mezi 16 důstojníky, které čeká poprava za zběhnutí z bitvy u Lützenu. Jeho poslední nadějí je, že posel s žádostí o milost dorazí včas a vévoda Valdštejn bude výjimečně milosrdný. Píše se 11. únor 1633 a uplynulo 12 let od popravy 27 českých pánů na Staroměstském rynku a vše nenasvědčuje tomu, že se pochmurné divadlo bude opakovat. Čas utíká a naděje je stále menší . . .

Tímto dramatem se začíná odvíjet příběh vévody a generalissima císařských vojsk Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna. Vodňanský spisovatel Jan Bauer se tak po detektivních románech pustil tak trochu do červené knihovny. Jedná se zatím o jeho poslední dílo Hvězda Valdštejnova srdce.

Pana Bauere, prozradíme čtenářům, zda měl mladý rytmistr štěstí a vyprosil si milost?

Bohužel, neměl. Jeho život skončil na popravišti. Ale víc bych říkat nechtěl.

Já jsem váš román četl a musím přiznat, že mne velmi zaujal. Jak zpracováním, tak historickými podklady. Já tedy na vás nedám a přece jen zápletku knihy trochu objasním. Právě poprava 16 zběhlých důstojníků a 40 prostých vojáků je podle mého názoru na červenou knihovnu dost brutální úvod. Už jen proto, že další děj už je velmi romantický. Jak byste román představil?

Je to červená knihovna se špatným koncem. Ale vysvětlím to. Nakladatelství MOBA mne požádalo, zda bych nenapsal milostný historický román. I když se nabízela celá řada témat – třeba Petr Vok – já se rozhodl jinak. Sáhnul jsem po Valdštejnovi z jednoho prostého důvodu. Je to zajímavá, obdivuhodná postava. Dokonce se domnívám, že je to světově jeden z nejznámějších Čechů. Dokonce si myslím, že je známější v určitém směru než Hus nebo Komenský.

I když se to bude možná zdát zbytečné, připomeňme, že váš román vychází ze skutečných postav a událostí, které jsou historicky doložené.

Přesně. Jednak jak jeho smrt, tak i údajná zrada císaře. Schválně říkám, že údajná, protože na tom se historikové nemohou nějak shodnout, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.
Ale jeho vojenská genialita je nepochybná. Stejně jako jeho bezskrupulosní jednání a honba za ziskem. O tom hovoří třeba jeho dva účelové sňatky, levné nákupy, zmocňování se cizího majetku. To jen tak namátkou.

Váš romantický příběh z doby třicetileté války působí velmi věrohodně, ale přesto je smyšlený. Ovšem postavy a události jsou autentické.

Přesně tak. Úvod je podle historických fakt, ale rozvíjející se příběh lásky a intrik už je vymyšlený. Včetně tajemného posla.

Jak dlouho jste sbíral podklady potřebné pro vytvoření zmiňovaného románu?

Já se Valdštejnem zabývám už delší dobu, takže sbírání podkladů bylo poměrně krátké. Věnoval jsem se mu, studoval jsem jeho život. O Valdštejnovi vyšlo mnoho knih a dokonce o něm chtěl kdysi psát i slavný Casanova, kterého Valdštejnův potomek hostil na zámku Duchcov.
Ale zpět ke knize. Vlastně jsem svoje znalosti přetavil do beletristické podoby a přidal k tomu příběh a koření tak typické pro červenou knihovnu. Konec je ovšem také reálný a historický.

Zdá se, že máte pro vévodu Valdštejna slabost?

Mám ho rád (smích).

Vraťme se k vaší předchozí práci. Říkal jste, že píšete kriminální příběhy.

Já vás trochu opravím – jsou to historická krimi. Je to složitější v tom, že si musíte vybrat člověka do úlohy pátrače. Zločinců bylo spousta, ale kdo to bude vyšetřovat? A musíte myslet, že v té době neměl k dispozici moderní kriminalistické vymoženosti dneška. Tehdy jsem si vymyslel postavu novoměstského rychtáře Jakuba Protivu z Protivce a františkánského mnicha Blásia, kteří vedou vyšetřování především na Novém městě v době Václava IV. Postupně se jeho pole působnosti rozšiřuje do dalších částí Prahy – Jakub Protiva je třeba zván na Pražský hrad, aby tady vyšetřil pokus o otrávení Václava IV.

Pokud vím, je vám 66 let, vystudoval jste vysokou zemědělskou školu a pracoval jste jako novinář. Jak dlouho píšete?

První kniha mi vyšla v roce 1978. Byla to velká náhoda. Já původně psával povídky a básničky. Zpočátku normalizace se mi sice podařilo zůstat u novin, ale chuť psát jsem neměl. V roce 1976 jsem potkal na Václavském náměstí kamaráda Karla Hvížďalu. Tehdy ho vyhodili z Mladého světa. V Albatrosu redigoval edici Objektiv a představoval různé lidské profese. A Karel se mne u piva zeptal, jestli nechci napsat knihu. Tak jsem na to kývnul a vznikla publikace s názvem Uživí naše planeta lidstvo?

Jak jsme řekli, Hvězda Valdštejnova srdce je zatím vaše poslední práce. Mohou se ale čtenáři těšit na něco nového? Pracujete na něčem? A prozradíte, o co se jedná?

Ještě letos vyjde kniha s názvem Netvoři, tyrani a zlosynové v českých dějinách. Poměrně optimistické, že? Ale doporučuji.

Autor: Petr Škotko

7.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

 Taneční maraton ve Znojmě, nadšence čekalo více než 10 hodin tance, a to  všechny styly country. Členové Rozálie se  probojovali až do finále, ale výherci se nestali.

Jak jsme žili v Československu. Tento týden z Taneční skupiny Rozálie

Srážka osobního auta s vlakem.
AKTUALIZOVÁNO
3

Na Prachaticku vlak po srážce tlačil auto před sebou

Muž si nakoupil zboží rovnou do své tašky, ale u pokladny nezaplatil

Strakonice – Krádeže v supermarketech jsou na denním pořádku. Drzost některých lidí nezná mezí.

Kampaň Zemana začala útokem na „vítače Drahoše“

/INFOGRAFIKA/ Až doteď to byly hlavně různé lži šířené anonymy na internetu. Nyní se však ostrá kampaň rozšiřuje formou inzerce i na stránky novin a billboardů.  Spolek Přátelé Miloše Zemana oficiálně zadal plošné inzeráty s heslem „Stop imigrantům a Drahošovi. Tato země je naše!“

Stavebnice podporují rozvoj, zručnost a kreativitu dětí

Vodňany – Celkem za 85 tisíc korun nakoupili do Mateřské školy Smetanova ve Vodňanech stavebnice.

Školní vývařovna je nově k dispozici i všem obyvatelům z obce

Cehnice – Do loňského roku byla vývařovna v Cehnici určena pouze žákům a zaměstnancům základní a mateřské školy.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>