Před 20 lety založil jihočeskou zásahovou jednotku. Tento nejelitnější policejní tým poskládal třeba z vrcholových sportovců, vynikajících střelců, ale i potápěčů a expertů přes výbušniny. Při příležitosti oslav 20. výročí založení Policie ČR jej včera vyznamenali krajský policejní ředitel Radomír Heřman a hejtman Jiří Zimola v Lišově zlatou medailí za zásluhy. Společně s ním i 56 dalších členů jednotky a civilních zaměstnanců, kteří se na jejím chodu výraznou měrou podíleli.

„Při zakládání jednotky jsme vybírali ty nejlepší z nejlepších. Je složena z různých lidí, kteří by se měli navzájem doplňovat. Snažili jsme se je vychovávat i po stránce psychiky. Původně nás bylo sedm, ale už za půl roku se rozrostl náš počet na 30 lidí,“ vzpomíná emeritní podplukovník Pavel Cízl. Dodává, že zásahová jednotka začala sloužit v krajském městě od podzimu 1991. Zpočátku posilovala pořádkovou službu, až později se začala specializovat na potírání nejzávažnějších druhů kriminality. „V té době se totiž začali do našeho regionu stahovat Jugoslávci i kosovští Albánci a začali tady páchat trestnou činnost. Rozmáhaly se drogy a všechno to bylo za pomoci střelných zbraní,“ vysvětluje podplukovník Cízl.

A jaký z případů se mu vryl do paměti úplně nejvíc? Patrně ten, jenž se odehrál už někdy v roce 1993 nebo 1994. „Dělali jsme v Praze zásah, který měl souvislost s dvojnásobnou vraždou na dětském letním táboře. Jednoho pachatele jsme zatkli a druhého jsme měli zadržet právě v Praze. Shodou okolností bydlel v domě, kde žil i člen ochranky vládních činitelů,“ popisuje Cízl.

Na uvedeném místě skutečně zadrželi policejní zakuklenci dvojici ozbrojených pachatelů. „Ukázalo se však, že je to ochranka pana ministra Baudyše,“ směje se podplukovník Cízl a dodává, že tím tenkrát stoupli jihočeští policisté mezi svými kolegy „hodně na ceně“. Mezi povinnosti zásahové jednotky patřila například i ochrana Temelína. Začátkem 90. let totiž vyšla novela jaderného zákona, která hovořila o tom, že taková zařízení budou střežit právě elitní policisté. „Nejprve jsme začali hlídat sklad jaderného paliva. Pak jsme udělali systém služeb a vyčlenili jsme jednu skupinu přímo na Temelín. V té době docházelo k častým demonstracím ze strany ekologických aktivistů, takže jsme pomáhali při zákrocích pořádkové službě,“ zmiňuje podplukovník Cízl. Kromě toho však zasahovali členové zásahové jednotky i při rizikových sportovních utkáních. V roce 1997 a 2002 se podíleli i na odstraňování následků ničivých povodní. V jejich řadách jsou totiž mimo jiné i specialisté na potápění nebo pyrotechniku. „Evakuovali jsme třeba domov důchodců. Dělali jsme i jiné věci, které na nás byly v té době požadovány,“ podotýká Cízl.

A jaké jsou základní předpoklady toho, aby mohl člověk působit u zásahové jednotky? „Rozhodně nejsou všichni stejní. Nechtěli jsme, aby byli takzvaně nabouchaní a neměli přitom nic v hlavě. Nejdřív si musejí uvědomit, co vlastně dělají a že nemohou zakročovat nepřiměřeně. Určitá skupina má vždycky svého velitele a s ním se musela každá akce pečlivě připravit,“ argumentuje emeritní podplukovník. Na prvním místě je totiž podle něj zdraví a život policistů, všechno ostatní je až druhořadé. Nedílnou součástí činnosti zásahové jednotky jsou proto velmi náročná pravidelná cvičení, která se týkají nejen fyzické kondice, ale i specializovaných úkolů.

Za 20 let své činnosti si připsala jihočeská zásahová jednotka už 3748 zásahů. Při speciálních akcích, kterých bylo 529, zatkla 997 pachatelů těch nejzávažnějších zločinů. Celkem 145 z nich bylo v době zadržení ozbrojeno.