26. září 1925 se sešla na strakonickém nádraží komise okresního soudu vytvořená k znaleckému a soudnímu ohledání mrtvého: od okresního soudu JUDr. Jindřich Dengler se zapisovatelem Turkem, městský lékař a soudní znalec MUDr. Jaroslav Mácha a soudní svědci Bohumil Herman a četnický strážmistr František Punčochář. Stanuli mezi sedmou a devátou kolejí nad staničními nosítky, na kterých ležel mrtvý, přikrytý zelenou plachtou. Sejmuli plachtu. Spatřili asi sedmnáctiletého chlapce v pracovním obleku.

MUDr. Mácha prohlíží systematicky mrtvého: na jeho hlavě zjišťuje rozsáhlou, zhmožděnou a rozdrcenou ránu, zasahující celou levou polovinu hlavy i krku, svalstvo je roztrháno a mezi cáry masa jsou zadřeny úlomy kostí dolní čelisti; horní čelist je pohmožděná, také i části kostí spánkové a temenní. Nad nimi pak kůže vlasaté části hlavy je skalpována.

Jak k tomuto neštěstí došlo?

Ve 13 hodin 45 minut uvedeného dne oznámil četnické stanici č. 16 ve Strakonicích aktuárský asistent Krch z okresní politické správy, že ve 13 hodin byl na nádraží usmrcen asi sedmnáctiletý hoch. Strážmistr Punčochář zjistil na místě neštěstí, že toho dne ve 13 hodin dal službu konající vrchní oficiál Jan Lucek vlakvedoucímu osobního vlaku č. 4805, jedoucímu ze Strakonic do Vimperka, znamení k odjezdu. Když byl vlak již v pohybu a dojel před nádražní restauraci I. třídy, prodral se mezi čekajícími cestujícími na peróně neznámý mladík, podlezl přepážku, dělící peron od kolejiště, a běžel přes koleje k tomuto vlaku do Vimperka, jedoucímu na páté koleji. Když doběhl k vlaku, chytil pravou rukou držadlo služebního vozu a pokoušel se vyskočit na stupátko. Pokus však se mu nezdařil a chlapec, protože se špatně zachytil držadla, zvrátil se mezi nárazníky služebního a prvního osobního vozu a byl vržen pod kolo vozu, které mu rozdrtilo hlavu a krk. Hoch byl ještě asi dva metry vlečen vlakem.

Strojvůdce Beneš na rozkaz vrchního oficiála Lucka a vlakvedoucího Adama Novotného okamžitě vlak zastavil.

Nešťastného mladíka pak zřízenci odnesli mimo železniční provoz, uložili ho na nosítka a přikryli plachtou.

Strážmistr Punčochář v přítomnosti městského strážníka Eduarda Nikoly zjistil totožnost mrtvého. Byl to sedmnáctiletý učeň František Novotný z Malenic, zaměstnaný u stavební firmy Frank a Špalek ve Strakonicích; chlapec byl na cestě z práce domů.

Soudní znalec MUDr. Jaroslav Mácha po ohledání mrtvoly konstatoval, že smrt Františka Novotného následkem rozdrcení lebky byla okamžitá. Na těle usmrceného nebyly zjištěny žádné stopy násilí. K tragédii došlo pouze chlapcovou vinou. Když vrchní oficiál Lucek a též vrátný Vojtěch Filek zahlédli hocha běžícího k jedoucímu vlaku, volali na něho, aby se vrátil, chlapec však neuposlechl a přivodil si tragickou a zbytečnou smrt.

Na místě neštěstí zůstalo tratoliště zaschlé krve, od něj dva metry dále ve směru jízdy vlaku další menší tratoliště krve v písku těsně pod kolejí a chomáček vlasů. Mezi tratoly krve byly rozsypané švestky, které chtěl chlapec zřejmě přivézt domů rodičům.

Chlapcova mrtvola byla dopravena do márnice na hřbitově sv. Václava v Strakonicích.

Vzhledem k tomu, že na smrti Františka Novotného nenesl žádný z jmenovaných železničních zřízenců vinu, zastavil dr. Dengler trestní řízení.

Karel a Věra Kuncipálovi