Doložená první písemná zmínka o obci je z 2. poloviny 14. století (1352). Dle pověsti však již kolem roku 1012 – 1037 kníže Oldřich, když lovil ve zdejších lesích, byl napaden divokým kancem. Tehdy mu zachránil život mlýnský chasník Kocík a on mu z vděčnosti daroval místní tvrz v Dobrši. Kocové tu vládnou do roku 1616.

Zakládání nových sídlišť v kraji se odehrávalo ve 14. století. Původní prales byl vypálen a okolo potůčku s nynějším názvem Peklov vznikala sídla.

Některá drobná zanikla, větší pak měla už i kostel. Dobršské sídliště zasahuje svými počátky do raného středověku. O tom svědčí dva románské kostely v mimořádně terénně pozoruhodné situaci. Tyto kostely jsou datovány pro svou formu do počátku 13. století.

Strategická poloha obce Dobrš a zejména poloha kostelů je možným předpokladem pro existenci hradiště v těchto místech. Dobršská tvrz se nachází opodál nezvykle na počátku terénního úvalu pod horským hřebenem, což je z hlediska obranného obvykle nevýhodné. Lokalizace obou kostelů a tvrze zatím nelze spolehlivě vysvětlit, je velmi nezvyklá.

Vesnice se rozrůstala ve 13. století kolem tvrze Koců z Dobrše, opevněné vodním příkopem, roku 1377 Přibík z Dobrše zvaný Kocík ustanovil ke kostelu faráře. Roku 1528 se ujímá dobršského panství Kryštof Koc. Za Václava Koce je roku 1590 do kaple sv. Jana a Pavla pořízen zvon s vynikající reliéfní výzdobou. K Dobrši náležely mimo jiné i Žihobce s tvrzí. V 16. století byl majetek Koců již velký. Ti pak vládli na zdejší tvrzi do roku 1607. Smlouvou z roku 1609 se tvrz ocitla v majetku částečně Miletických – pivovar, příkop, chmelnice a díl zámku s dvorem. Další část vlastní větev Ohrazenická, následně od roku 1615 je část v držení Kavků z Říčan (Anna Říčanská). Kolem roku 1692 začal Hubert Zikmund stavět nový zámek, v letech 1690 – 1707 je zámecký areál v držení rodu Althanů.

Od roku 1707 je majitelem Jan Adam ze Schwanzenberka. Od té doby zámek upadal, byl přeměněn na sýpku, část na obydlí poddaných. Ze dvou věží byla ponechána jen západní, příkopy byly zasypány. Již v roce 1780 je zrušena renesanční zámecká zahrada, do dnešní doby se zachovaly jen zbytky ohradních zdí. Roku 1838 je v předním křídle zámku umístěna škola (v roce 1930 chodí do školy 230 žáků). Školní budovu stihl roku 1911 požár, obnovena byla až roku 1924.

Je dokázána existence tří podzemních chodeb (jedna z nich do krypty kostela Zvěstování P. Marii), dnes jsou chodby převážně zasypány a tedy nepřístupny.

V obci jsou kromě zříceniny tvrze se zámeckým křídlem a hospodářskými budovami další významné památkově chráněné objekty – farní kostel Zvěstování P. Marii, na návrší kaple sv. Jana a Pavla, vstupní renesanční brána do zámeckého areálu.

Mezi další pozoruhodnosti patří například budova fary a kaplička na cestě do Chvalšovic.

Dobrš byla vždy významným regionálním a kulturním centrem. Nejvíce obyvatel měla kolem roku 1900 – neuvěřitelných 400. Velmi bohatá byla činnost spolková, za všechny jmenujme Dobrovolný sbor hasičů a čtenářsko – ochotnický spolek Svornost. Spolková činnost skončila záhy v poválečném období, školní výuka probíhala v obci do roku 1964.

Z obnoveného zámku může být regionální muzeum Podlesí

Sdružení pro obnovu Dobrše vzniklo v roce 1996 z podnětu několika kulturních pracovníků a nadšenců, nejen, ale především z Prahy a dalších míst Čech. Jedním z jeho cílů je napomoci rehabilitaci místních pamětihodností, oživení místní kultury. To se s odstupem 14 let přece jen daří i přes některá přetrvávající nepochopení a odlišné názory místních obyvatel a správy obce na to, jak a zda vůbec je třeba se zabývat řešením obnovy památek, veřejného prostranství a zeleně včetně přírodního parku kolem románského kostelíka sv. Jana a Pavla. Protože v mnoha ohledech jsou náměty, které se nezrodily v hlavách místních obyvatel, ale těch druhých, považovány za nežádoucí, zbytečné, až obtěžující, sdružení po několika počátečních letech své existence, kdy se nepodařilo započít vážnou diskuzi s místními a vedením obce především, soustředilo svou činností tam, kde snaha pomoci byla vítána.
Bylo tomu tak v případě již zemřelého správce místní farnosti Martina Vícha. Díky vzájemnému pochopení a spolupráci tak byly postupem časy restaurovány některé místní významné církevní památky. Za všechny zmiňme alespoň gotickou sochu Madony, renesanční epitaf, barokní oltář, budovu fary.

Stejně tak byla i díky aktivitě sdružení započata dlouhodobá obnova raně barokního křídla zámku, z části i za podpory státu. Objekt, který je v soukromém vlastnictví dvou členů sdružení, je stále více vyhledáván pro výstavní a přednáškovou činnost. Za všechny jmenujme z letošního léta např. výstavy fotografií Jindřicha Štreita či Vladimíra Holomka, obrazů Marcely Vichrové. Projekt obnovy počítá s multifunkčním využitím právě pro výstavní činnost, letní výtvarné školy, ale také pro regionální muzeum kraje Podlesí. Logickým doplňkem by měla být nejen knihovna, ale také malá restaurace a možnost ubytování.

Připomínka působení pátera Martina Vícha v Dobrši

Znali ho všichni. Pátera Martina Vícha (1921 – 2008). Někdo zpovzdálí, někdo blíže, ale dojmy ze setkání s ním a charakter atmosféry spojené s jeho duchovní prací a působením v Dobrši by popsali všichni stejně: otevřenost novým myšlenkám, úcta a pochopení pro to dobré staré, živá víra, opravdovost a upřímnost. A zároveň individualita a vytrvalost. Kdo přijel na Dobrš a projevil zájem, nebo se jen poptal, měl dveře otevřené. Na faru, do kostela, do kaple, ke zvonům, památkám, do celé Dobrše.

Záměrem farníků i dalších lidí mimo dobršskou farnost je instalovat na dobršském hřbitově v blízkosti hrobů kněží malý pomníček, který by připomínal více jak 40leté působení Martina Vícha (politického vězně 50. let, člena Konfederace politických vězňů ČR, neúnavného příznivce a podporovatele skautského hnutí) ve zdejší farnosti. Podporu záměru vyjádřila již Konfederace politických vězňů ČR a také Junák – Svaz skautů a skautek ČR. Místo pro pomníček vstřícně bezplatně poskytla obec Drážov.

Autorem návrhu je akademický sochař Tomáš Vejdovský, který v Dobrši realizoval pomník O.J. de Waldtovi a sochu Zmrtvýchvstání Krista. Kamenný pylon trojúhelníkového půdorysu, opatřený textem bude doplněn v horní části prostorovým portrétním vyobrazením Martina Vícha.

Přispět k realizaci pomníčku lze zakoupením DVD o Martinu Víchovi. To obsahuje např. elektronickou verzi knihy „List z Pošumaví“, mnoho fotografií i videa, rozhlasové a televizní pořady, kterých byl součástí.

Informace a fotografie poskytl Ivo Kraml ze Sdružení pro obnovu Dobrše. Zpracovala Jana Štroblová