Skrze to dítě se měly dva mordy státi a krev vylíti

Nad vesnicí Oselcemi v bývalém okrese horažďovickém (dříve psáno horaždějovickém podle města Horaždějovice, dnes Horažďovice) se zvedá příkrý a zalesněný kopec 662 metrů vysoký s osmistrannou zděnou kaplí, v níž bývala sloužena jednou do roka mše svatá a sice na svatou Markétu, k jejíž cti byla tato kaple posvěcena. Vyhlídka od kaple po širém okolí je úchvatná. Vchod do kaple zdobí kamenné pažení se znaky rytířů Janovských z Janovic, šachovnice s nápisem hlásajícím, že tuto kapli dal vystavět Jiří Adam Janovský z Janovic se svojí manželkou Markétou, rozenou z Dobrše, roku 1691.

Kaple přísluší do obce Kotouně.

Na cestě z Oselce k této kapli bylo nalezeno v květnu 1733 děcko, kterému bylo jeden rok a pět neděl. Bylo přineseno do Kotouně a tam 21. května pokřtěno tamním farářem Františkem Schepsem. Ten v matričním zápisu poznamenal, že u dítěte byla nalezena cedulka psaná ženskou rukou. Měla tento tajuplný obsah: „Pochválen buď Ježíš Kristus! Já Maryána Viktoryjs křtěna, žádám vás pro Boha, abyste se nade mnou nezapomínali, jako moje matka bezbožná a lehkomyslná, tak vám připovídám, však jestli mne Bůh zachová, že se vám budu odsluhovat jako vlastní dítě, tak veďte mne k dobrým mravům a ctnostem, pro Boha vás prosím a žádám, jakožto nemluvňátko nevinný a ztracený a zanesený a opuštěný jsem. A kdo toto dítě přijme, zásluhu od P. Boha všemohoucího obdrží“. Dále poznamenal farář, že to, co nyní následuje, je psáno krví: „Toto dítě na zadečku je vopálený. A tak já matka to dítě jsem musela zanésti, nebo se skrze to dítě měly dva mordy státi a krev vylíti. Rok a pět neděl je narozený 1733, tak to dítě jestli ho P. Bůh zachová, tak bude míti nějakou ode mne v šesti letech pomoc asi patnácti zlatýma a mně jest–li P. Bůh do toho času uchová. Pánu Bohu vás poroučím pod mocnou ochranu božskou a ještě požívá prs. Já matka Dorota Vikroryjs.“

K tomu zápisu přičinil farář ještě tuto poznámku: „S radou p. vikáře Jana Pánka, děkana nepomuckého a jiných moudrých a opatrných mužů jak ze stavu kněžského, tak světského, jmenované děcko pokřtil jsem podmínečně na jméno Anna Viktorie. Kmotrou mu byla urozená paní Barbora vdova Janovská, rozená hraběnka Vratislavová z Mittrovic. Svědky urozená slečna Anna, dcera urozeného pana Františka Karla rytíře Lipovského z Lipovic, pána na Životicích a ctihodný a zbožný muž Fabian Seb. Miniberger, kněz řádu s červených srdcem P. Marie v Praze, toho času zámecký kaplan v Oselci.“

Karel a Věra Kuncipálovi