Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svatá Anno Krasilowská, ochránkyně naše wesská

Lhota u sv. Anny - Je částí obce Kraselov, okres Strakonice, Jihočeský kraj. Nadmořská výška 590 m. První zmínka 1593. V roce 1869 zde žilo 113 obyvatel. Roku 1930 v 18 domech 92 osob. Dnes tu žije 20 lidí. Kód obce 07315 6.

2.8.2010
SDÍLEJ:

Lhota u sv. Anny.Foto: Ivana Řandová

Kolik jen po jižních Čechách běhalo Aniček. Toto jméno bylo oblíbené již ve středověku, ač k nám připutovalo skrze Bibli z orientálních krajů. Zdomácnělo do té míry, že jej bereme za své. Anenskou popularitu podporovala zobrazení v kostelích, která tuto moudrou a zralou ženu ukazovala často jako vzor babičkovský.

Výraz „samotřetí“ je symbolem trojgenerační rodiny Boží. Vzala na sebe také jisté pohanské rysy, když si do ní lidé promítali „bábu“, která dokázala hospodařit s živly, léčit, zaříkávat i věštit. V jejích stopách pak šly mlynářky, kovářky, bylinářky a všechny ty báby zkoušené. Novou autoritou se stala u studánek, jako patronka míst léčivých.

Mezi trojicí kopců

Studánka pod kostelem sv. Anny u Kraselova leží mezi trojicí kopců – Božím kamenem, Kbýlem a Kamennou bábou. Kostel dal v roce 1682 postavit Jan Ignác Dlouhoveský, tehdá pražský probošt, a na oltář vyzdvihl sochu sv. Anny, kterou prý uctíval sám sv. Prokop. Tímto původem se myslela slovanská vhodnost i potvrzení starobylosti svatoanenské úcty.

Zdejší rod Skalických vyšel z malé samoty Skalice a je pevně spjat s touto krajinou již přes 200 let. Zakladatel rodu je jmenován LP 1729 u Milčic. Mnozí z nich procházeli okolím jako „pastejři“ či obecní slouhové. Není divu, že i Karel, učený výhonek rodu Skalických, má boty z toulavého telete.
Když jako ředitel uspořádal ve volyňském muzeu překvapivou výstavu Chvála hole, vyšťáral miniaturu se zpodobněním svatoanenského vrchu, pod nímž se promenují lázeňští hosté se špacírkami a slunečníky.

Legenda

Avšak zpět z roku 1836 ke staré legendě: „V ten čas pospíchala tudyma svatá Anna s plénkami pro Pannu Marii. Potřebovala jich vykálet, leč na vrších nebylo nižádné vody. V tom se před ní země otevřela a voda vyšla. Později nad tým pramenem postavili kostelík onej Anně zasvěcený.“
Dokonalé spojení pramene a chrámu vzniklo vysazením aleje lip. Výměnkář Pacák z Kraselova vyprávěl, že tam stromořadí stojí od roku 1761. O dvacet let později mezi strůmky procházelo nově zřízené Růžencové bratrstvo sv. Dominika, které sdružovalo významné osobnosti z celého kraje. Snad jeden z nich sepsal historii toho místa (dnes ztracenou) s názvem Z prachu zapomnění . . .

Léčivý pramen

Chanovští ovlivňovali nejen nábožnost Pošumaví, ale také se snažili prakticky využít léčivý pramen. Josef dal postavit budovu lázní a pak vše daroval svému lékaři Janu Klierovi z Horažďovic. S lázeňstvím však nikdo neměl zkušenosti a tak se tu střídali majitelé i nájemci. A Chanovští jen platili. Poslední úpravy zde proběhly v letech 1857 až 1858 za Františka Xavera. Ten nechal přestavět budovu, vestavět koupelny s vanami, zřídit kuchyň, ohradit pramen pro vodovod a sklenout sklípek pro němčické pivo.

Také objednal rozbor vody: solnan vápenatý, solnan draselnatý, dvojuhličitan vápenatý, dvojuhličitan hořečnatý, jodo–hořčík a síran hořečnatý, to vše bylo v naší studánce, řečeno jazykem tehdejších lučebníků.

Chybí požehnání

Starodávný kříž stojící u pramene byl odstraněn do kostela, a tak není divu, že lázním chybělo požehnání. Postupně zanikly a budovy se staly jevištěm jiných příběhů. Za války v budově sídlilo gestapo, pozdější majitelé zde hledali poklady. Přilehlá Lhota u sv. Anny už jen vzpomíná na poutní a lázeňský ruch, ze kterého také žila.

A přece zůstává Svatá Anna tím „polem požehnaným, na kterémž švitorný podletní slavíček poletuje“, jak kdysi napsal básník a zakladatel tohoto půvabného poutního místa Jan Hynek Dlauhoweský. A možná jsou jeho i slova poutní písně, zaznamenané v roce 1747, která se pak rozléhala v chladná letní rána nad poutními cestami:

Svatá Anno Krasilowská
Ochránkyně naše wesská,
K tobě jdouce putujeme,
Hle, kde prejští voda z země
Přímluvu twau žádáme si
K Matce Boží na nebesích.

Z knižní trilogie Nebe studánek autorů Ondřeje Fibicha a Ivany Řandové

2.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Strakonice - Děti z MŠ Spojařů vyčistily studánku Skleněnka  na Podskalí
9

Motýlci vyčistili Skleněnku

Na hřišti v Mladějovicích konalo střelecké odpoledne ve střelbě se vzduchovky.
18

Vydařené střelecké odpoledne a poděkování

Katolický kněz se zapojil do protifašistického odboje

Strakonice - Ve čtvrtek 19. října uplynulo 109 let od narození pátera Josefa Jílka. Tento český katolický kněz, působil v Katovicích v letech 1936–1942.

Basketbaloví žáci si připsali dvě vítězství

Strakonice – Fakta ze zápasů týmů BK Strakonice a SKB Strakonice.

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

/SLEDOVALI JSME ON-LINE, GRAFIKA, VIDEO/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání migrantů. Z odpovědí také vyplynulo, že favorit voleb ANO to bude mít v případě výhry s formováním vlády složité. 

Poldr, který chrání Přechovice, budil emoce

Přechovice - Nikdo z těch, kteří se ve středu 18. října zúčastnili předání protipovodňové ochrany na Přechovickém potoce, se neubránil emocím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení