Nedokáží si ohlídat svůj dobytek a ten působí škody druhým. S takovým dopisem se na Deník obrátil soukromý zemědělec z Nahořan Josef Vaněk.
Tomu se přehnalo v noci 24. srpna přes pole s bramborami stádo skotu. „Zjistil jsem to ještě ten den odpoledne a volal panu Daňkovi, jehož rodině farma patří. Řekl mi do telefonu, že o tom ví už od rána. Jediné, co pro to může dělat, je ale zavolat pojišťovnu. Pro takové případy je pojištěn,“ popisuje reakci zemědělce Josef Vaněk. Slíbeno dostal i odškodnění v podobě brambor. „Potřebuji je pro dobytek. Penězi prasata nenakrmím,“ postěžoval si Vaněk.

Josef Daněk z Ekofarmy v Hoslovicích připouští, že jeho dobytek škody na bramborách nadělal. „Paseme dobytek na pastvinách, škodu způsobit může. Vždy se ji snažíme uhradit. A pojišťováka jsme k panu Vaňkovi poslali. Podle zprávy od pojišťovny dostane 14 tisíc korun,“ dodal Daněk. Nezapomněl prý ani na příslib brambor. „Neměli jsme v tu dobu ještě vybráno, Vaňkům je dovezu,“ říká.

Odškodnění už sice Josef Vaněk na rozdíl od brambor, které ještě včera odpoledne neměl, dostal. Ale nezdá se mu dostatečné. „Skutečná škoda byla vyšší,“ říká.

Potíže s Ekochovem trvají podle něj už delší dobu. „Každý rok máme nějakou škodu. Ať už soukromníci nebo ti, kteří mají jen záhumenku,“ dodal. Hospodáři nechtějí podle Vaňka nic jiného, než aby si Ekochov pastviny řádně oplotil a zabránil, aby skot ničil dílo druhých. „Nemělo by se ale stát, že se zahradí cesty na soukromé pozemky a do lesa. Kdo tudy chce projít, musí překračovat nebo rozpojit ohradník a procházet v blízkosti stáda. To není bezpečné,“ říká Vaněk.

Podle Daňka je ale rozpojování ohradníků běžný postup. „Máme u nich výstražnou ceduli, že je tu ohradník,“ konstatuje.
To, že ve vsi lidé s hospodařením Ekochovu problémy mají, říká i Anežka Alenová. „Máme záhumenku, nejsme velcí hospodáři, ale předchozí léta nám dobytek na naše pole také vlezl,“ potvrzuje.

„Když už se takové věci stanou, není pan Daněk ani tak seriózní, aby se s poškozeným spojil a nabídl mu pomoc při odstranění škod,“ rozčílil se Josef Vaněk.
Pro příklad uvedl případ, kdy mu měl naválet daňkův dobytek několik balíků slámy z meze do močálu. „Sláma nasákla vodou a znehodnotila se. Já nemám techniku dostat je ven,“ vysvětluje. Jindy prý zas projel daňkův balík lánem jeho pšenice.

Josef Daněk se ale ohrazuje. „Nevím, jestli balíky naválel z meze můj dobytek. Stály na mezi, je možné, že je postrčily děti,“ říká. Co se týká ohrazení pastvin. Tvrdí, že je oplocené má. „Koncem léta jsme dokončili přeplocování pozemků. Hrazení je ještě kvalitnější,“ dodal.
Co se týká balíku v obilí, nikdo prý ho o takové škodě neinformoval. „Kdyby ano, zajistím náhradu. Osobní pomoc nikomu ale nabídnout nemohu. Musím se starat o vlastní farmu jako jiní, “ poznamenal.

Trnem v oku jsou zemědělcům i rozbahněné louky, které zarůstají bodláčím a olšemi a ze kterých se podle nich plevel šíří i na sousední pozemky. Josef Vaněk nechce, aby mu někdo ničil dílo, na kterém se nadře. Podal proto stížnost na Ekofarmu na ministerstvo zemědělství. „Je to už dva měsíce a ještě mi nikdo neodpověděl,“ říká Vaněk. Je rozhodnut napsat další stížnosti.

Kam se stížnost dostala, zkoušel vypátrat i Deník. Skončit měla na agentuře pro zemědělství a venkov v Českých Budějovicích, kam ji poslali z agentury ve Strakonicích. Během čtrnácti dnů se ale nenašla kompetentní osoba, která by nám dokázala říci, kdo a jak stížnost vyřizuje.