Jeho tip na výsledek byl remíza. Vítězství v zápase, který nakonec skončil remízou 2:2, přál ale Čechům. On sám už se totiž cítí být Čechem.
Proč fandíte Česku a ne Slovenku, kde jste se narodil?
Jsem původem Slovák a mám slovenskou národnost, ale české občanství. A protože jsem v Čechách déle než na Slovensku, od roku osmdesát devět, tak už se považuji za Čecha.
Jak se vám sobotní zápas líbil?
Byl to klasický kvalifikační zápas, kde jeden z týmů musel vyhrát a druhý ne. Od začátku zápasu bylo vidět, že se do něj Češi pustili s vervou. Ale bylo jasné, že tým, který trenér Hašek poskládal, není sehraný. Moc chtěli vyhrát, ale chyběla koncová kvalita. Chyběl důraz zakončení. Druhá půle byla jednoznačně v naší režii, ale bohužel Slováci ze dvou útoků dali dva góly. První dal absolutně nepokrytý hráč, který se trefil do prázdné brány. Pak jsme se zvedli, dali góla, ale přišla nepochopitelná penalta a bylo to 2 :1. Pomohlo nám vyloučení Hamšíka, srovnali jsme na 2:2. Už ale nebyl čas na ví〜tězství. Byla to zasloužená remíza.
Co říkáte na návrat Jana Kollera a že nenastoupil Tomáš Rosický?
Docela dnes chápu, že Koller odchází z reprezentace. Četl jsem, že už nenastoupí ani na San Marino. Myslím, že správně pochopil, že na reprezentační úroveň už nemá. Můj názor je, že se vracet vůbec neměl. Rosický chybí týmu neskutečně. Když se podíváme na úspěchy našeho fotbalu v minulém desetiletí, měli silnou zálohu. Byl to Poborský, Nedvěd, Rosický. To jsou hráči, které nelze nahradit.
Slováci ukazují výbornou formu. Patří na světový šampionát?
Není jednoduché říci, kdo tam patří a kdo ne. Dobrých týmů v naší skupině je více. Poláci jsou dobří, Slovinci nejsou špatní, severní Irové se zvedli. Ale všechno je jako v životě, jednou jsme nahoře, jednou dole. Bohužel my teď padáme trochu dolů a čekáme, až se odrazíme. Příležitost by měli dostat také mladí hráči v lize. Trenéři je moc hrát nenechávají. Na Slovácích je vidět, že postavili vynikající mladý mančaft, který zraje a má budoucnost. Ale fotbalově si myslím, že jsme byli lepší. Ovšem rozhodují góly.
Takže s výsledkem jste spokojen?
Na jakýkoliv sport se dívám s tím, že chci vidět kvalitu. Někdy mi nezáleží ani tak na výsledku, ale chci se pobavit a mít z toho zážitek. Samozřejmě jsem si přál, abychom vyhráli. Ale z remízy nejsem zklamaný. Možná, kdybychom prohráli a předvedli perfektní výkon, byl bych spokojenější, protože bychom už přistoupili k přestavbě mužstva. Takhle se bude další půlrok něco zkoušet a budeme pozadu.
Kdo byl podle vás nejlepším mužem zápasu?
Nejlepší hráč byl v sobotu asi Slovenský gólman Honza Mucha. Neskutečně Slovákům pomohl, podržel je. Měl tři nebo čtyři zákroky, které mohly skončit gólem a výsledek mohl být nakonec úplně jiný.
Víte jaká byla nálada na Slovenku? Byl jste s někým ve pojení?
Samozřejmě. Mluvil jsem s kamarády ze Slovenska. Hecovali jsme se ještě před zápasem. Na Slovensku byla nálada taková víc nacionalistická. Slováci jsou nesmírně hrdí na svou zemi. Přišlo mi i po zápase spousta smsek. Slováci ocenili výkon Čechů. Většina z nich přiznala, že byli lepší, ale remíza jim stačila. Oni postupují a my budeme muset případně projít baráží.
Při posledním měření sil vyhráli Slováci v Česku 2:1 a dali všechny tři góly. Jaká byla nálada na Slovensku tehdy?
Úplně stejná. Slováci vstupovali do kvalifikace s tím, že vědí, že mají dobrý tým, který jde dopředu. Řekl bych, že nálada byla stejná, jako když Češi šli do Anglie. A věděli jsme, že náš tým, který má mladé hráče jako je Rosický , Poborský, Koller, může něco dokázat.
V minulosti získal Československý celek na mistrovství světa, Evropy a olympijských hrách řadu úspěchů. Který vám utkvěl v paměti?
Pro mě byl největší úspěch asi šestasedmdesátý rok – Bělehrad (titul mistrů Evropy). V té době mi bylo třináct let a v televizi se na fotbal dívala celá naše rodina. Celé Československo tím žilo.