Jihočeský hejtman Jiří Zimola a plzeňská hejtmanka Milada Emmerová proto žádají, aby okamžitě vznikla pracovní komise, která vytvoří závazný krizový plán péče v národním parku. Zimola prohlásil, že pokud se tak rychle nestane, vyhlásí na Šumavě stav nebezpečí.

Tým odborníků z obou krajů, představitelů výzkumu i správy a majitelů lesů se dal dohromady na přání zmíněných politiků. A nyní vypracovali závěrečnou zprávu. Zimola a další ji včera pět minut před polednem jako symbol toho, že je nutné situaci řešit, představili na krajském úřadě.

„Na místě jsme se přesvědčili, že situace je opravdu alarmující. Šíření kůrovce nezpůsobil jen Kyrill, ale zejména masivní rozšiřování bezzásahového území od roku 2006. Obranná opatření jsou nedostatečná, metody ochrany neúčinné,“ řekl Josef Vovesný, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky.

Vedení parku s řadou doporučení odborníků souhlasí, ale odmítá, že by situace byla kritická. Hodnocení kůrovcové situace považuje za přehnané. „Myslím si, že žádná krize se nekoná. Zvýšený stav kůrovce máme, ale nevidíme ho jako krizový. Plně odpovídá tomu, že jsme druhý rok po Kyrillu a vichřicích. Navíc slovo pandemie je odborně nevhodné,“ reagoval ředitel parku František Krejčí.

Zdrženlivě včera hodnotil závěry expertů ministr životního prostředí Ladislav Miko. Potvrdil, že na Šumavě je kůrovcová kalamita, ale park ji dle jeho slov velmi intenzivně řeší.

„Neslyšel jsem dnes nic, co by mi zavdávalo jakýkoli důvod uvažovat o nějaké abnormální situaci. Pakliže nám něco uniklo, předpokládám, že zpráva nám ukáže, kde a jak,“ uvedl ministr.

„Záleží nyní na ministerstvu a správě parku, zda budu nucen tuto situaci řešit velmi radikálně,“ zdůraznil Zimola a potvrdil, že v krajním případě by na Šumavu vyjely těžké stroje na kácení. Ministr Ladislav Miko označil stav nebezpečí za politické tvrzení. Má ho přitlačit k tomu, aby byl vstřícný k návrhu sestavit krizovou skupinu.

„Já chci jednat věcně a pragmaticky, takže se zařídím podle obsahu té zprávy. A slovo pandemie znamená rozšíření nemoci na celém světě. Tak nevím, podívám se do slovníku, možná v lesnických slovnících je jinak definováno,“ doplnil Miko.

Názory expertů:
-šíření kůrovce způsobil nejen větrný polom Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivní rozšiřování bezzásahového území od r. 2006
- obranná opatření jsou nedostatečná a metody ochrany neúčinné, lapače na kůrovce loni efekt nepřinesly
-zcela chybné rozhodnutí
po kalamitě Kyrill bylo ponechat
sedm oblastí s plochou polomů 420 ha bez zpracování (Polom, Plesná, Ždánidla, Jelenní skok, Modravské a Weitfallerské slatě, Černá hora včetně pramenů Vltavy a svážnice na Trojmezné)
- systém péče vede k fatální devastaci Šumavy, jejíž následky jsou nedozírné

Experti ve své zprávě například píší, že lapače podél cest se využívají jen propagačně a je to plýtvání penězi. Vedení parku podle odborníků také nevnímá, že 87 procent plochy jsou bývalé hospodářské lesy. „Jinak by nemohlo dojít ke zcela chybnému rozhodnutí po kalamitě Kyrill, a to ponechat sedm vybraných oblastí o rozloze 420 hektarů bez zpracování. Intenzitou výskytu kůrovce nemá Šumava obdoby,“ je přesvědčen Josef Vovesný.

Experti proto mimo jiné žádají přehodnotit strategické cíle a zastavit na několik desetiletí rozšiřování bezzásahových území. Ředitel parku František Krejčí potvrzuje, že se musí udělat revize první zóny. Ta se podle něj v roce 1995 rozdrobila do 135 ostrůvků, což může způsobovat šíření kůrovce. Navrhuje zcelit ji do čtyř až pěti velkých území. Řadu závěrů ve zprávě však považuje za nadhodnocené.

„Ve skupině například nebyl nikdo z akademických odborníků. Situace je dnes podobná jako v roce 1997: tehdy přibyly na 400 hektarech porosty se soušemi, ale aniž se zasáhlo, masivně na nich vyrostly nové mladé smrky. A v pohledu na to, jak nakládat s dřívím, se těžko můžeme shodnout s lesnicky uvažujícím zemědělským inženýrem,“ poznamenal Krejčí.

Odmítl také Vovesného tvrzení o výskytu kůrovce. „Na našem území je jeho výskyt vyšší, ale jsme národní park. V Česku je řada hospodářských lesů, kde je stav kůrovce vyšší než u nás.“