Restaurátoři našli na zdech renesanční volyňské radnice další erb. Má to být znak Václava z Hasenburgu.

Ve dvou erbových polích by se měla střídat zaječí a prasečí hlava a v dalších dvou johanitské kříže.

To restaurátoři odhalili z prvních průzkumů, které provedli „Než začneme s jeho dalším odkrýváním, musíme počkat na vyjádření památkářů,“ zmínil se restaurátor Lukáš Hrinda.

Erb by podle jeho odhadů mohl být zachovalý přibližně z osmdesáti procent, což je nejvíce ze všech tří nalezených v prostorách radnice. „Bohužel asi tak polovina je zastavěna komínem. Ale zdá se, že ani to ho nějak významně nepoškodilo,“ dodal. Zda bude komín, který se už nepoužívá, odstraněn a erb odkryt, bude rozhodnuto po návštěvě památkářů. „Uvidíme, jak se vyjádří. Ale komín se nepoužívá, myslím, že by jeho zbourání nemuselo být problémem,“ řekla starostka Volyně Lenka Nestřebová.

V prvním patře radnice, kde se malby našly, býval nejspíše erbovní sál. Místnosti byly ale v době jejich vzniku uspořádány jinak. Na dnešní podobě interiéru i exteriéru se během staletí podepsala řada přestaveb a požárů.

Že by se na radnici našly ještě další malby z tohoto období už restaurátoři nepředpokládají. „Dělali jsme další průzkumy, ale nenarazili jsme na výmalbu, která by slohově korespondovala s odhalenými malbami,“ dodal Lukáš Hrinda.

Celkem restaurátoři našli už tři erby. Postavením nejvýznamnější je erbovní znak velkopřevora Matouše Děpolta Popela z Lobkovic. Další patří Kryštofovi z Vartenberka a třetí Václavovi z Hasenburgu.

Město chce erby zakonzervovat, aby je mohla spatřit i veřejnost.

Na restaurování a odkrytí maleb má město přislíbeno 90 000 korun z ministerstva kultury. Další peníze ještě hledá.

Restaurátoři dávají poničeným erbům konkrétnější podobu

Plné ruce práce před sebou mají restaurátoři, kteří se pustili do odhalování erbů na zdech volyňské radnice. Město chce vzácné malby z přelomu 16. a 17. století zachovat odhalené.

Restaurátorské práce už začali na prvních dvou erbech. „Nejprve jsme provedli nedestruktivní průzkum maleb a v další fázi jsme odebrali vzorky omítek i barevných vrstev pro laboratorní analýzy pojiv a pigmentů. Ty by nám měly říct jakou technikou byly malby provedeny,“ vysvětlil za restaurátory Lukáš Hrinda. Některé části erbů jsou poměrně dobře dochované, jiné téměř neznatelné. „Je to způsobeno tím, že do radnice delší dobu pronikala voda skrze poškozenou střechu.

Barevná vrstva lokálně absentuje, jinde zcela chybí i s podkladovou omítkou. Všechny dutiny a statické trhliny musíme zajistit injektáží a vytmelit,“ uvedl restaurátor Lukáš Hrinda.

U erbu Matouše Děpolta Popela z Lobkovic by se po konzultaci se zástupci památkového ústavu mohlo uvažovat i o částečné rekonstrukci.

Jako druh retuše by byla zvolena lokální retuš, v místech s destruovanou malbou rekonstrukční v lokálních tónech. Tím docílíme optického scelení malby a zkonkretizování tvarů. Lidé tak dostanou lepší představu, jak erby vypadali,“ upřesnil L. Hrinda.

Když restaurátoři s průzkumy ve Volyni začali, očekávali, že by mohli na stěnách najít výjevy apoštolů. „Ty tu totiž měly podle dostupných pramenů někde být. Ale vzhledem k tomu, že radnice v minulosti několikrát vyhořela, se zřejmě nedochovali,“ poznamenala restaurátorka Marie Cechlová.

Na první vrstvě omítky, pod několika vápennými nátěry a dalšími barevnými vrstvami nakonec našli erby. Ty by podle nich mohly být vyjádřením vděku volyňských měšťanů za udělená privilegia.

Komu patří erby na volyňské radnici
– Matouš Děpolt Popel z Lobkovic – postavením je nejvýznamnější, což je znát i na zdobení jeho erbu.
– Kryštof z Vartenberka – dochovala se jen část.
– Václav z Hasenburgu – jeho erb ještě nebyl zcela odhalen.