„Ochotni jednat už jsou i vlastníci pozemků, kteří byli dříve zásadně proti,“ potvrdil starosta Bílska Jiří Vrtílka.
O protipovodňových opatřeních na Bílském potoce se začalo uvažovat již po katastrofálních povodních v roce 2002. „Byla vypracována studie, která navrhovala poldry celkem tři. Dva na Bílském a jeden na Brnoušském potoce,“ uvedla mluvčí Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) v Českých Budějovicích Jana Timmermansová.
Tehdy začala jednání s majiteli předpokládaných dotčených pozemků. Řada smlouvy podepsala, ale s jinými se nepovedlo dohodnout. Ochotní jednat jsou až dnes.
Od té doby už ale Český hydrometeorologický ústav aktualizoval data o průtocích a víceletých vodách a vodohospodáři musí zadat studii novou. Zohlednit má také problematické pozemky a zkušenosti z povodní z letošního dubna. „Studie bychom měli převzít zatím částečně do konce července,“ dodala mluvčí ZVHS.
O situaci kolem poldrů se zajímá také ministerstvo zemědělství. „Starostům nabízíme konzultaci, jak si vyřešit komplikace s pozemky,“ vysvětlil tiskový mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.
Poldr na Bílském potoce má být dokončen nejpozději v roce 2013 a je na něj vyčleněno 15 milionů korun. Na protipovodňová opatření v celé zemi má pro roky 2007 až 2012 ministerstvo zemědělství 10 miliard korun.
– Na potoce před obcí se vybuduje průtočná hráz. Může být betonová nebo zemní, aby co nejvíce splynula s okolním prostředím.
– Množství vody, které poteče dále, je omezeno otvorem v této hrázi. Přebývající voda se pak kontrolovatelně rozlije do předem určených lokalit před hrází.
Lidi ochrání poldry, stále se o nich ale jen jedná
Poldry, které by ochránily jejich dům před povodní, si co nejdříve přejí Lenka Šleisová a Zdeněk Brožák ze Svinětic.
Voda je vyplavila už několikrát. Naposledy k nim vtrhla přívalová vlna od Bílska v neděli 5. dubna večer. Zničila celé vybavení přízemí. „Přišli jsme o všechen nábytek i domácí spotřebiče. Zdi vysoušíme dodnes,“ dodala Lenka Šleisová.
Odstěhovat se však nechtějí a svůj majetek si snaží před velkou vodou zabezpečit alespoň sami. „Už jsem zvýšil zídku kolem dvorku a koupil čerpadlo. Něco by pro lidi mělo ale udělat i město. Už bychom opravdu rádi věděli, jak to s poldry dopadne,“ říká Zdeněk Brožák.
I starosta sousední Budyně Jaroslav Valenta už je netrpělivý. Jednání o pozemcích totiž neberou konce. „Pořád se o tom jen mluví a nic se neděje. Lidé, kteří stavbu poldrů blokují, asi nevědí, jaké je, mít v baráku metr vody,“ zlobí se.
Na území, které je určené pro poldry, má své pozemky také Radek Boška. Jako jednatel navíc zastupuje i družstvo Pivkovice, a.s., které v této oblasti také hospodaří. „Pozemky jsme ochotni poskytnout, ale máme své podmínky. A o těch se stále ještě jedná,“ poznamenal. Konkrétněji o nich však mluvit nechtěl.
Pokud by se zemědělci báli o svou úrodu, ministerstvo zemědělství je ujišťuje, že by v žádném případě nebyli škodní. „Jakákoli škoda, která vznikne podnikateli na jeho pozemku v souvislosti s použitím poldru při povodni, mu bude celá nahrazena,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Podle jeho slov celý proces navíc provází velmi jednoduchá administrativa.
Povodňová novela vodního zákona platící od loňska, umožňuje vyvlastnění příslušných pozemků. „Je to extrémní situace, které se budeme snažit vyhnout,“ řekl Vorlíček. Pokud by se majitelé proti vyvlastnění odvolali, může legislativní kolotoč stavbu opět protáhnout.
– na Bílském potoce , odhadovaná cena 15 milionů korun
– na Měkyneckém potoce, odhadovaná cena 29 milionů korun
– na Brnoušském potoce, odhadovaná cena za 8 až 9 milionů korun
