Co je to, a jak chutná čočka, škubánky nebo kremrole? To se během svého pobytu ve Strakonicích dozvěděli studenti z norských středních škol v městech Sjoevegan a Skjervoey. Ve své zemi totiž takové pokrmy neznají. „Chutná mi u vás špíz. Rajskou omáčku – tu jsme ale nikdo moc nejedli, to u nás neznáme,“ uvedl student Sindole Salamonsen.

Možnost poznat navzájem své země, kulturu i stolování dostali čeští a norští studenti díky projektu, do kterého se společně s norskými školami zapojily ze Strakonic střední škola řemesel a služeb, gymnázium a střední průmyslová škola. Ten aktuální je zaměřený na kulinářství.

Čtrnáct Norů navštívilo a vypomáhalo minulý týden například ve školních jídelnách, které jsou u nás o dost jiné. „Naše jídelna je spíše taková kantýna. Teplé jídlo tu máme jen dvakrát do týdne,“ zmínila se norská studentka Trine Lise.

Společně pak žáci připravovali i slavnostní oběd a raut. „Každý dělá své speciality. My například hovězí polévku s játrovými knedlíčky a kachní stehna po selsku s červeným zelím a bramborovými knedlíky. Na raut pak lovecký špíz, vejce plněná kapří fáší nebo sýrovou variaci se zvěřinou,“ uvedla vedoucí odborného výcviku střední školy řemesel a služeb Naďa Šindelářová.

Norové si pro hosty z radnice a kraje připravili své speciality. „Jsou to hlavně pokrmy z lososa a jiného rybího masa,“ zmínil se norský učitel Knut Oeystein Johansen.

Jedním z přání Norů bylo podívat se do dílny cukrářské výroby. „Nic podobného neznají. Obor cukrář se u nich vůbec nevyučuje, proto chtěli, aby si ji jejich děti mohly vyzkoušet,“ poznamenal ředitel střední školy řemesel a služeb Emanuel Pavelka.

Návštěvu cukrářské dílny domluvil na Střední a jazykové škole ve Volyni. Žáci si tu mohli vyzkoušet jak se pečou dorty, rolády nebo kremrole, vyrábí se tažený karamel nebo marcipán. „Nikdy jsme tohle nezkoušeli ani neviděli, jak se cukroví dělá. U nás v obchodech si ani zákusky nekoupíte,“ tvrdí Norové.

Češi je ale za jejich práci chválili. „Na to, že nikdy nepekli, jim to docela jde,“ připustila Eva Hadravová, která se ve Volyni učí na cukrářku.
Norové strávili na Strakonicku týden. V květnu odjedou učni ze střední školy řemesel a služeb do Norska, kde se naučí na oplátku vařit něco z místních specialit. „Měli bychom vařit losa, soba, nebo bělokura a nějaké rybí speciality. Nikdy jsme to nedělali, tak jsem na to zvědavá,“ říká učenka 3. ročníku oboru kuchař Jana Markvartová.

Všechny zkušenosti, které žáci na výměnných pobytech pochytí, zpracují do trojjazyčné kuchařky. „Část receptů v ní bude tradičních českých a část norských,“ doplnil Pavelka.

Další projekt s Nory připravuje střední průmyslová škola. „Je to videokonference s norskými žáky. Projekt je zaměřen na zdokonalení angličtiny,“ řekl ředitel střední průmyslové školy Petr Wágner. Díky projektu získají všechny tři školy techniku pro videokonferenční hovory.

Peníze
– Na kulinářský projekt, jehož cílem je vytvoření trojjazyčné kuchařky norských a českých receptů získala Střední škola řemesel a služeb 20 000 euro z norských fondů.
– Všechny tři projekty, které školy rozjely, zafinancují norské fondy částkou 90 000 euro.

Nevím, co jsou kremrole. Nikdy jsem v Norsku nic podobného nejedla

Studentka Trine Lise je z Norska a studuje obor kuchař číšník. Do Čech přijela na výměnný projekt týkající se kulinářství, jehož garantem je Střední škola řemesel a služeb ve Strakonicích. V Čechách dostala jedinečnou příležitost vyzkoušet si práci cukrářky. Podobný obor v její zemi totiž není.

Cukrařinu jste si vyzkoušela v dílnách střední školy ve Volyni. Jak vám to šlo?

Je to hodně zajímavé řemeslo. V Norsku se nikde nic podobného nevyučuje. Ale líbí se mi to.

Znáte cukrovinku, kterou jste vyráběla? (kremrole)

Nikdy jsem nic podobného nejedla. Nevím, jak se to jmenuje, ani jak to chutná.

V Norsku se zákusky nedělají?

Ne. Nemáme tam ani typické cukrárny, jen pekárny. V těch se prodává především kynuté pečivo.

Jaké jídlo je pro vaši zemi typické?

Řekla bych, že asi chléb. Pečeme si ho sami a poměrně často. Jíme ho většinou ke snídani, obědu i k večeři. Například se sýrem nebo džemem.

A co z teplých pokrmů?

Ty se u nás moc nedělají. Většinou vaříme polotovary. Párky nebo karbanátky.

Ani na slavnostním nedělním obědě není maso?

U nás se většinou rodina schází při sobotní večeři. Většinou děláme lasagne nebo ryby. Když už je maso, bývá například ze soba.

Chodíte na střední školu, jak je to se stravováním tam?

Jídlo si nosíme z domova, nebo si nějaké koupíme v kantýně. Teplé jídlo máme ve škole tak dvakrát do týdne.

Během pobytu v Čechách bydlíte na školním internátě a stravujete se ve školní jídelně. Chutná vám tady?

No, je to pro mě dost neobvyklá strava. Když byla rajská, raději jsem šla na pizzu.

Vaříte omáčky? A co polévky?

Omáčky téměř neznám. Polévky také moc neděláme. Když už, tak spíše jako hlavní chod s chlebem.