AKTUALIZOVÁNO: Lidem na sídlišti Mír vadí mečení koz

Mečení koz, které se ozývá z pobočky domu dětí a mládeže (DDM) obtěžuje obyvatele sídliště Mír ve Strakonicích. Sepsali proto petici. Domnívají se, že zvířata jsou týrána hlady.

„Není to k vydržení. Kozy a kozel, které tady mají, mečí i v noci. Nemůžeme kvůli tomu ani spát,“ říkají manželé Marie a František Kodlovi, kteří u stanice ekologické výchovy DDM bydlí a byli jedni z iniciátorů petice.

Stěžovat si proto byli na strakonické radnici. „Petici jsme skutečně obdrželi a do Domu dětí a mládeže na Podskalí jsme vyslali na kontrolu pracovníky životního prostředí a také veterináře. Ukázalo se však, že je všechno v naprostém pořádku,“ poznamenal vedoucí odboru životního prostředí strakonického městského úřadu Jaroslav Brůžek.

Centrum ekologické výchovy, ve kterém se kozy kamerunské nacházejí, prošlo podle ředitelky DDM Ivy Šrámkové celkovou kontrolou. „Inspekce prověřovala například, jaké krmení a vodu kozám dáváme, zda odpovídá výběh a zda se u zvířat střídají pravidelné služby. Vše bylo v naprostém pořádku,“ říká ředitelka.

Také podle veterinářky Evy Šaškové z krajské veterinární správy, která u inspekce byla, nebylo zjištěno žádné porušení zákona na ochranu proti týrání zvířat.

I přesto má ale Iva Šrámková obavy z toho, zda nakonec nebude muset dojít k odstranění koz. Podle Miroslava Hrdiny z odboru školství krajského úřadu v Českých Budějovicích, který je zřizovatelem DDM, žádné rozhodnuti o zrušení chovu nepadlo.

Za zvířaty chodí na Podskalí i pětiletá Adélka Viktorová. „Nechtěla bych, aby je zrušili. Moc se mi líbí,“ říká.

Centrum ekologické výchovy funguje na Podskalí jako pobočka domu dětí a mládeže od 90. let. Jeho cílem je soustředit do lokality zvířata, která dětem přiblíží jejich život a péči o ně.

Kozy ruší okolí. Město ale hluk měřit nehodlá

Zrušení malé zoologické zahrady v pobočce Domu dětí a mládeže na Podskalí si nedovede představit Jana Fenigbauerová ze Strakonic. „Dva roky už sem chodí obě mé děti. Bydlíme v paneláku a tolik zvířat jako tady doma Honzík a Kristýnka mít nemůžou,“ zmínila se. Zvířata v zookoutku jí hlučná nepřipadají.

Přitom stížností na zařízení bylo už několik. První se objevila loni v létě a další koncem roku. Jak to na místě vypadá, byl zkontrolovat i starosta Strakonic Pavel Vondrys. „Byl jsem tu několikrát, ráno i večer. Nikdy jsem ale neslyšel, že by byla zvířata hlučná, jak lidé namítali,“ řekl Vondrys.

Podle místních obyvatel se situace od té doby, co si stěžovali na radnici, zlepšila. „Stejně ale nechápu, jak mohou dát na sídliště kozla. Kvůli zápachu nemohu v létě otevřít ani okna,“ postěžovala si Hana Hendlová, která bydlí v sousedství areálu domu dětí a mládeže.

Většina nájemníků z okolí si myslí, že jejich problémy nikdo dál řešit nebude. Zda město podnikne další kroky ve sporu, zatím nedokázal říci ani starosta Pavel Vondrys. „Myslím, že měřit hlučnost by bylo v takovém případě směšné,“ domnívá se. Podle něj jde o otázku tolerance. „Kozy jsou na Podskalí už několik let a stížnosti na ně nebývaly,“ dodal.

Podobné zařízení jako je centrum ekologické výchovy domu dětí a mládeže, ve kterém by mohly děti samostatně pečovat o tolik zvířat, v okrese není.
Zařízení navíc mnohdy funguje i jako záchranná stanice. „Většina zvířat přišla do ekologické stanice od chovatelů, kteří už se o ně nemohli z nějakého důvodu starat. Takto jsme dostali například hluchou kočku. Máme ji ve velké kleci, venku by totiž nepřežila,“ zmínila se Iva Šrámková.

V centru ekologické výchovy se na různých kroužcích vystřídá 150 až 200 dětí týdně. Navštěvují nejen kroužek chovatelů, kde se starají o zvířata, ale také rybářský, vodácký nebo včelařský, což je v republice rarita.

Bez zvířátek by bylo ve městě smutno

Některým lidem, kteří bydlí na sídlišti Mír, vadí mečení kamerunských koz z nedalekého domu dětí a mládeže. Jiní si nedovedou představit město bez zvířat, která v místním ekologickém kroužku mají. Jak to vidí děti z Mateřské školy Spojařů ve Strakonicích?

close zoom_in

Natálie Studničková (4), Kateřina Drábová (5), Tomáš Lejsek (6), Matěj Masopust (5), Dan Chvosta (5) a Bára Stejskalová (5). Foto: Deník

Proč si myslíte, že některým lidem zvířátka vadí?

Všichni: Nemají rádi!

Daneček: Ale všichni by je měli mít rádi, protože jsou krásný.

Tomášek: A jsou užitečný.

Kačenka: Hodný lidi je mají rádi a ani je nezabíjejí.

Může jim vadit, že zvířátka smrdí?

Matýsek: To ale ke zvířátkům patří.

Barunka: Jako třeba k prasátkům.

Tomášek: Ale některým lidem to vadí.

Natálka: Ale komu to vadí, je zlý!

Daneček: Protože zvířátka jsou mazlíčci!

Znáte zvířátka z domu dětí a mládeže? Chodíte je také krmit?

Všichni: Jo!

Tomášek: Já krmím papouška. A je tam i chameleon.

Daneček: A já morčátka.

Kačenka: Mně se líbí hrdlička Vendulka.

Barunka: Já si půjdu s tatínkem pohladit kůzlátka.

Kačenka: Je tam krásná fretka Matýsek.

Barunka: A taky je tam velký papoušek a jmenuje se stejně jako já, Bára!

Myslíte, že patří zvířátka do města?

Tomášek: Můžou tu být.

Daneček: Kdyby byla někde pryč, bylo by tu smutno.

Všichni: Tady se o ně hezky staráme!

Barunka: Já jsem ráda, že tu jsou, můžu za nima chodit.

Umíte si představit život bez zvířat?

Tomášek: Já si to teda nechci představit.

Kačenka: To bych bez nich měla strach.

Natálka: No, bylo by to strašný.

Daneček: A život by byl smutný.

Barunka: To by byl ošklivý život.

Matýsek: A neměli bysme žádnou radost.

Máte doma nějaké zvířátko?

Natálka: Já mám doma morče.

Kačenka: A já pejska a rybičky.

Tomášek: Já mám taky rybičky a vedle okna veverku, dávám jí oříšky.

Daneček: A já mám tři morčátka.

Viděli jste někdy živé telátko nebo prasátko?

Matýsek: Já jsem je ještě nikdy neviděl, ale chtěl bych to vidět. A taky bych chtěl vidět koníka.

Barunka: Já viděla mrtvý prasátko, bylo nakrájený a měli jsme ho k jídlu.

Kačenka: Viděla, ale víc se mi líbí ovečky.

Tomášek: Viděl, u babičky na vesnici. A má i králíky a slepičky.

Natálka: Viděla jsem telátko i prasátko a taky kůži z prasátka. A chtěla bych vidět medvěda.