Ze střelskohoštického zámku vede štola podzemím přes park až k řece Otavě. Její vchod odkryli po desítkách let stavebníci, kteří opravují podlahy v prostorách zdejšího Muzea řeky Otavy.
Štolu už prozkoumávají archeologové. „Je průchozí, ručně vytesaná do žulové skály. Její stáří ani délku ještě neznáme, protože je výzkum teprve v počátku. Zatím jsme u odborného mapování,“ informoval pracovník Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni Radek Široký.
Podle jeho domněnek sloužila štola k odvodňování zámku. „Neví se, zda je ze stejného období jako zdejší renesanční zámek, nebo jestli vznikla během některých jeho mladších přestaveb,“ dodal.
Pro lidi z Hošticka není podzemní chodba ničím neznámým. „Víme o ní. Na štolu totiž narazili dělníci, když přetahovali vodu a kanalizaci z Hoštic do Kozlova. V parku tehdy byla obrovská díra,“ poznamenal Karel Zemen (54) z Kozlova.
Za minulého režimu sloužila chodba i armádě, a to v době, kdy byla ze zámku kasárna. Vojáci měli štolu jako údajnou únikovou trasu z krytu. Až do doby, než v roce 1992 kasárna vyklidili. „Nebyla ovšem k praktickému využití. Jednou za pět let jsme zkontrolovali její průchodnost a přístup zase zazdili,“ řekl bývalý velitel Jindřich Vihan.
Co bude s chodbou dál, zatím není rozhodnuto. „Je zachovalá, ale aby byla zpřístupněná veřejnosti, museli bychom v ní udělat nějaké úpravy,“ poznamenal starosta Petr Janoch. To by ovšem představovalo nemalé výdaje.
Pro zpřístupnění štoly veřejnosti jsou i plzeňští archeologové.
Od roku 1949 obývala zámecké prostory vojenská správa. Majiteli – Podpůrnému spolku haléřových dělníků, byly nemovitosti státem vyvlastněny
v roce 1956. Střelskohoštický zámek se stal sídlem armády – Karpatského ženijního pluku až do roku 1991. Obec Střelské Hoštice celý objekt, zámek
s hospodářským dvorem, odkoupila v roce 2001.
Střelské Hoštice: Lidé budou moci procházet podzemím
Objev štoly pod střelskohoštickým zámkem není pro Karla Zemena z Kozlova ničím novým. „Mluvilo se o ní, už když jsem byl malý kluk. Nejstarší lidé ze vsi říkávali, že musela vést až na Svaté pole, a to je hezký kus za Kozlovem. Nikdo ale nevěděl, kde vlastně ústila,“ poznamenal Zemen.
Na to, že podzemím vede chodba, byly podle něj i důkazy. Propadlá místa na louce za vesnicí.
Nevyjasněný zatím zůstává její vchod ze zámeckých prostor. Stavebním dělníkům se podzemí otevřelo po odkrytí původní dlážděné podlahy. Vojsko, které v zámku sídlilo se do štoly dostávalo přes bunkr. „Do něj vedly po pravé straně od hlavního vchodu protitlakové hermeticky uzavíratelné dveře,“ přiblížil bývalý velitel zdejší vojenské posádky Jindřich Vihan.
Tento přístup ale v této fázi ověřit nejde, protože hned za protitlakovými dveřmi je zeď.
Nečekaný objev zřejmě oddálí stavební práce na rozšíření výstavních a společenských prostor pro Muzeum řeky Otavy. „Čekáme na výsledky od archeologů. Pak budeme muset předložit českobudějovickým památkářům naše řešení celého podzemního prostoru,“ řekl starosta Střelských Hoštic Petr Janoch.
O zpřístupnění podzemních chodeb Střelskohoštičtí uvažují. „V počáteční etapě prací ale uzavřeme podzemí dveřmi a až následně začneme pracovat na zpřístupnění štoly,“ dodal starosta.
Podle archeologa Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni Radka Širokého by bylo zpřístupnění chodby možné, protože je po celé své délce průchodná.
Obec se v dávné minulosti nazývala Strahlhoschtitz nebo Střelohoštice. Její historie zasahuje až do 13. století. Od 14. století zde stával kostel s tvrzí, která později zanikla. Renezanční zámek pochází z druhé poloviny 16. století. Na území obce jsou rovněž evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Zdroj: internet
Slávka Petráková
