Čekala jste, že váš výrobek získá takové ocenění?
To ne. Ale jsem ráda, že se líbil. Do té soutěže jsem pletla asi 60 centimetrů velký zvon – trojrozměrný. Dříve jsem nic podobného nezkoušela. Vždy jsme dělali jen jednodušší věci a mističky

Svůj výrobek jste ale poslala do soutěže jako kolektivní práci, proč?
Dělala jsem ozdobu na košíkářském kroužku. Chtěla jsem, aby ji v soutěži brali jako ukázku toho, co se všichni učíme.

K druhému místu v soutěži patřila i odměna 20 000 korun. Jak jste naložila se svým dílem, který jste dostala jako kapesné?
Peníze jsme dostali před Vánocemi, použila jsem je na nákup vánočních dárků.

Podle vychovatelek z dětského domova si u vás lidé objednávají výrobky z pediku na zakázku?
Ano. Ještě před Vánocemi jsme byli na adventních trzích v Českých Budějovicích a jeden pán, který sem přišel, ani nevěřil, že my děti jsme schopny něco podobného samy vyrobit. Tak jsem mu to hned předvedla. A on chtěl, abych mu jeden košík upletla na zakázku.

Ale pletete i pro jiné lidi, že ano . . .
Pro tety z domova například. A několik košíčků si u mě objednala i paní Běla Jensen z Norska – zakladatelka Hnutí na vlastních nohou Stonožka, která k nám každý rok jezdí do domova.