Asta se konečně dočkala domova, kde může důstojně dožít. Adoptovali ji manželé Marie a Milan Hudcovi ze Štěkně. S ní už tak mají pět psů.
„Mám Astu jako služebního psa. Hlídá se mnou na vodárně v Hajské. Až půjdu do důchodu, vezmu si ji ale s sebou,“ říká Milan Hudec.
Ještě než si psa vzal, několikrát za ním do útulku přijel. „Na to, že fenka ke každému jít nechtěla, k panu Hudcovi se měla. A on, i když je Asta mohutná, se jí nebál jako většina lidí. No a nakonec si ji i odvezl,“ vzpomíná vedoucí útulku Emil Cedl.
Fenka si podle něj prožila krušné chvíle. Když ji v prosinci 2008 přijímali do strakonického útulku, téměř nemohla chodit. „Bylo hrozné v čem ten pes v píseckém útulku žil. Byl to kotec tak metr a půl na dva. A ještě v něm byla bouda. Vůbec se tam nemohl hnout,“ říká vedoucí útulku.
To se podepsalo i na Astině zdravotním stavu. Nejen že měla zkrácené šlachy a nemohl téměř chodit, ale měla také asi 15 kilo nadváhy. „Fena takového vzrůstu by měla vážit tak pětatřicet kilo. Tahle měla kolem padesáti. Své na tom nejspíše sehrála i špatná strava,“ domnívá se Cedl.
Největší radost měl z toho, když Asta poprvé vyskočila na boudu. „Chodil jsem s ní pravidelně na procházky, potřebovala pár kilo shodit a rozhýbat se. Téměř jsem nevěřil vlastním očím, když jsem za ní přišel do kotce a ona, která nedávno sotva chodila, najednou vyskočila na boudu. Moc mě to zahřálo u srdíčka, když jsem viděl ten pokrok,“ říká Cedl.
Podle nových majitelů se fence pohybové problémy značně zlepšily. „Úplně fit už asi vzhledem ke svému věku nebude, ale nám to nevadí, máme ji moc rádi, je moc milá, je to náš mazlíček,“usmívá se Marie Hudcová.
Zvířata podle ní do života její rodiny neodmyslitelně patří. „Máme tři psy rasy čau čau, jednoho lvíčka a jednu kočku,“ poznamenala. Při poslední návštěvě psího útulku už uvažovala o pořízení dalšího psa.
