Schránka, kam mohou matky v krajní tísni odložit své dítě, bude už dvaadvacátá v republice. Informoval o tom Ludvík Hess z občanského sdružení Babybox, které chce tímto způsobem pomoci k záchraně novorozenců, které by jinak skončily opuštěné v podmínkách ohrožujících jejich zdraví nebo život.
Strakonická nemocnice podle slov jejího ředitele Tomáše Fialy už pro babybox vybrala místo. „Bude se nacházet hned za hlavní vrátnicí vpravo v zadní části budovy, kde sídlí zdravotnická záchranná služba,“ popsal.
Strakonické zařízení, které bude stát zhruba čtvrt milionu korun, bude financovat stejně jako ty další občanské sdružení Babybox. Místní nemocnice se podle Tomáše Fialy zavázala zajišťovat jeho provoz.
Babyboxů přibývá. Jak uvedl Ludvík Hess, poslední začal v lednu fungovat v Šumperku. „Další otvíráme 6. února v Náchodě a 22. března ve Strakonicích,“ dodal.
Zřízení takové schránky schvaluje ředitel Dětského centra Jihočeského kraje ve Strakonicích Martin Karas. „I kdyby zachránil jediný život, měl by cenu. Vždy je lepší něco takového, než aby dítě skončilo kdovíkde,“ myslí si šéf zařízení, které se stará o opuštěné děti z jihu Čech.
Schránka je vytápěná a dítě je tam možné dát zcela anonymně. Krátce poté jej převezmou zdravotníci.
První babybox vznikl v ČR v roce 2005 v Praze Hloubětíně. Dnes je jich dvacet a brzy přibudou další dva v Náchodě a ve Strakonicích. Zachránily už patnáct dětí. Poslední byla 26. ledna tříměsíční holčička v Ostravě.
Odložené novorozeně málem zemřelo v opuštěné čekárně
Nahé podchlazené miminko ještě s částí pupeční šňůry. „I když je to už devět let, mám tento okamžik dosud v živé paměti,“ říká dvaačtyřicetiletá Jindřiška Marešová z Únic.
Byl pátek kolem jedné hodiny po poledni, když vezla děti domů ze školy. Pamatuje si, že na to, že byl březen, byla poměrně velká zima. U autobusové čekárny u obce Únice viděla zděšenou sousedku, proto zastavila, aby zjistila, co se děje. „Je tam mrtvé dítě,“ řekla jí starší žena.
Jindřiška se tedy šla podívat a až zblízka uviděla, že promodralá maximálně několik hodin stará holčička ještě žije. Zabalila ji tedy do pleny, na které ležela, a vzala domů. Tam pro ni po chvíli přijela přivolaná záchranná služba. Nakonec vše dobře dopadlo, miminko zůstalo bez následků a ze strakonické nemocnice putovalo zakrátko do kojeneckého ústavu, odkud se pak dostalo do adopce.
Holčička byla nalezena 3. března roku 2000. Začali jí říkat Kamila podle jména, které bylo ten den v kalendáři, a Ounická podle místa, kde ji našli.
Nalezené miminko tenkrát vzbudilo vlnu zájmu. Někdo jí do nemocnice přinesl oblečení, jiný se zajímal o případnou adopci. Už tehdy se ve Strakonicích začalo mluvit o schránkách, které pro takové případy existovaly v zahraničních nemocnicích.
Na příběh Kamily Ounické si pamatuje i čtyřiatřicetiletá Edita Květoňová ze Strakonic. „Docela jsem to prožívala, měla jsem v té době také malé dítě. Nedovedu si představit, že bych ho opustila, nebo se ho vzdala. Nejsem proti vznikajícím babyboxům. Alespoň má takový sirotek možnost najít novou rodinu, která ho bude mít ráda,“ dodala.
Schránka je opatřena dvířky, jež lze otevřít pouze jednou, ale existují i taková zařízení, která se uzavřou automaticky, pokud by je odkládající osoba sama nezavřela. Vnitřní prostor je vytápěný na teplotu 37°C. Pro odkládající osobu je ve schránce připraven lístek s informací o dalším osudu dítěte a o možnostech, jak jej získat zpět. Některé schránky jsou opatřeny zařízením na získání otisku ruky nebo nohy dítěte. Otisk může sloužit jako doklad pro osobu, jež dítě odložila. Možná i jako památka…