Loni platili Chelčičtí za odpad 450 korun na osobu za rok, letos se díky novému systému třídění zdražovat nebude. Naopak lidé dostanou možnost platit za odpad ještě méně. „Čím více vytřídí, tím méně zaplatí. Vyhodnotíme to pomocí speciálního počítačového programu a čárových kódů,“ zmínil se starosta Chelčic Jiří Iral.

Podle něj je snižování nákladů na odpad dlouhodobým cílem obce. „Přistoupili jsme proto i na paušální vybírání poplatků. To je s pytlovým tříděním nejefektivnější,“ dodal. Obec tak ročně ušetří 70 až 100 000 korun, kterými musela svozy odpadů dotovat. „Inspiraci k takové změně jsme získali na internetu a doporučil mi ji starosta z Novosedel nad Nežárkou. Podobný způsob tady praktikují a osvědčil se jim,“ dodal Iral. Podle něj v České republice funguje třídění obdobně už v několika obcích.

Pytle místo kontejnerů jsou podle regionální manažerky společnosti Eko–Kom, která se zabývá tříděním odpadů, Lenky Pravdové, obvyklé spíše u menších obcí, než jsou Chelčice, nebo u obcí s nedostupným terénem, kam se těžko dostává technika. „Tento způsob využívají většinou lidé, kteří mají o třídění zájem. Surovina je pak opravdu čistá a dále dobře zpracovatelná,“ řekla Pravdová. Pytle se ale podle ní nesmějí používat na sklo.

Podobné způsoby třídění jsou častější například na Třeboňsku. Na Prachaticku ho zavedly Lhenice.

Tříděním do pytlů ušetří lidé peníze za odpad

Třídění papírů, plastů a krabic od nápojů do pytlů, místo do kontejnerů na návsi vyhovuje Martě Tůmové z Chelčic. „Myslím, že je to dobrý systém. Kontejnery byly stále plné a často do nich házeli odpad i cizí lidé, kteří Chelčicemi jen projížděli,“ zmínila se.

Obec ale podle starosty Jiřího Irala plánuje ve třídění ještě další změnu. „Chceme každé rodině přidělit čárový kód. Pomocí něho bychom zaznamenávali, kolik odpadu která rodina vytřídí, a to by se odráželo i ve výši poplatků za komunální odpad. Čím více budou lidé třídit, o to méně zaplatí,“ vysvětlil záměr starosta. Tento postup by měl začít fungovat během března.

Nápad nepřipadá špatný ani Chelčickým. Většina si ale nedovede představit, jak by to fungovalo. Podle starosty by služba, která pytle sváží, zaevidovala pomocí nalepovacích kódů roztřídění odpad, a to by se promítlo přes systém do počítače na obecním úřadu. „Ten by vyhodnotil, kolik kdo třídí a následně zaplatí za odpad,“ dodal Iral.

Nový způsob už se setkal ale i s prvními negativy. Lidé mají nedostatek barevně rozlišených pytlů na třídění. Marta Tůmová je dostala od obce jen jednou. „Pak už jsem si koupila vlastní. Odpad do nich třídím a spoléhám na to, že ten, kdo je vyváží pozná, co v nich je,“ říká. Podle ní by měla obec zajistit donášku pytlů až do domu. „Každý se nedostane na úřad, když je právě jeho provozní doba,“ poznamenala.

Podle starosty jsou pytle na třídění k dostání na obecním úřadu a přijít si pro ně může každý. „O roznášce do domů neuvažujeme,“ podotkl.

Odpad, který Chelčičtí vytřídí dají jednou za měsíc před dům. Obecní zaměstnanci pytle seberou a odváží do sběrných surovin a Rumpoldu, kde zajistí likvidaci odpadu. Obci tak odpadají i náklady na zajištění firmy, která by odpad odvážela.