Neshody nad zdroji vody způsobily rozpad zastupitelstva. Od 1. ledna už neexistuje.

Podle místních lidí byla naposledy na návsi cisterna v listopadu. „Od té doby kupujeme na pití a na vaření vodu balenou,“ zmínila se obyvatelka Pavlína Chudobová.

Závadná voda s nadlimitním obsahem dusičnanů rozdělila obyvatele na dva tábory. Své postoje lidé vyjadřovali v místním referendu nebo v petici.

Jedni stojí za bývalou starostkou Marií Tůmovou, která chtěla zajistit pitnou vodu spíše konzervativní cestou se zachováním obecní studny jako jediného zdroje vody. „Částečné připojení na Římov a smíchávání vody by snížilo množství dusičnanů,“ popisuje jedno z řešení Marie Tůmová. S tím ale majitel římovské soustavy, Jednotný vodárenský svaz, nesouhlasil.

Druzí jsou pro rychlé a úsporné řešení – napojení vodovodu na římovskou soustavu, která je vzdálená od obce sedmdesát metrů. Proti tomu je ale Marie Tůmová. „Nechci do sto čtyři let starého řadu pouštět vodu z Římova. Měkká voda může vymývat potrubí a to může způsobit jeho poškození. A kdo nám pak dá dotaci na jeho opravu?“ uvedla. Starostkou byla 24 let.

Závadná voda vyvolává v lidech obavy o zdraví. Bojí se, že jejich potíže ještě znásobí. „Mám rakovinu a podobné problémy tu má každý druhý,“ řekl muž. Jméno uvést nechtěl.

Samostatnou položkou je cena vody. „Platíme za ni jako za pitnou a přitom pitná není,“ upozornil Ladislav Nagy ze Slaníku.

Hygienici zakázali používat vodu z veřejného vodovodu jako pitnou v roce 2004. Překračovala základní limit dusičnanů 50 gramů na litr až o 120 procent.

Jediným zdrojem je kamenná vrtaná studna. To ale nestačí

Celý loňský rok stála na návsi cisterna s pitnou vodou. „Nestálo to za nic. V létě na ni pražilo slunce, v zimě, když byly mrazy, nebylo cisternu kam dát,“ lamentovali lidé. Někteří raději kupovali vodu v obchodech. V úterý dokonce přivezly Karlovarské minerální vody Slanickým dar. Devět palet minerálek.

O zvýšeném množství dusičnanů, kvůli kterým je voda z kohoutků závadná, prý už obyvatelé Slaníku věděli daleko předtím, než její kvalitu začala sledovat hygiena.

Během minulých let hledalo zastupitelstvo obce různá řešení na úpravu vody. „Pomohl by například regulovaný odběr. Bylo dokázáno, že když je zvýšený odběr, sníží se množství dusičnanů,“ uvedla Marie Tůmová, která kvůli rozbrojům v obci složila po čtyřiadvaceti letech funkci starostky.

Dalším řešením byl přístroj, který by snížil obsah dusičnanů ve vodě – denitrifikátor. „Už jsme na něj měli sehnané peníze, ale zjistilo se, že by sice snižoval obsah dusičnanů, ale zvýšil by obsah dusitanů, kterých je nyní ve studniční vodě téměř neměřitelné množství. A ty jsou rovněž zdraví škodlivé,“ poznamenala Tůmová.

Nebezpečné dusičnany by podle ní snížilo i naředění vody v rezervoáru. Buď vodou z Římova nebo jejím navážením cisternou. „Navrhovala jsem řediteli Jihočeského vodárenského svazu (JVS), který vlastní Římov, částečné připojení Slaníku na vodárenskou soustavu. Neuspěla jsem,“ konstatovala bývalá starostka.

Ředitel Antonín Princ návrh odmítl: „Částečné připojení je nemožné, jen celkové. Slaník je naším členem, tak ať přijdou s jiným návrhem.“
Posledním řešením, jak se dobrat ke kvalitní vodě, by bylo vybudování hlubinných vrtů. K tomu už se ale zastupitelstvo nedostalo. K 31. prosinci přestalo existovat.

Cena vody z Římova by pro obyvatele Slaníku nebyla o moc vyšší. „Teď platí za kubík vody osmatřicet korun. Po napojení by se zvýšila o dvě až tři koruny,“ uvedla za Vodovody a kanalizace Jižní Čechy (VaK) Renáta Kollarczyková.

VaK je ve Slaníku provozovatelem vodovodu, který napájí kamenná vrtaná studna.

Mladé rodiny ve Slaníku se bouří: Nechceme pít závadnou vodu

Jedním z iniciátorů petice, ve které se lidé vyjadřovali, jakou vodu chtějí pít, je Libor Hejpetr (29). Ve Slaníku žije se svojí čtyřčlennou rodinou. Nechce, aby si lidé museli chodit pro pitnou vodu do cisterny.

Ve Slaníku jsou lidé rozděleni na dva tábory – na ty, co chtějí vodu z Římova, a ty, co jsou proti. Vy patříte ke stoupencům napojení na Římov?
Ano. Nejsem sice zdejší rodák, ale zjišťoval jsem si, jak to tu s vodou bylo v minulosti. Závadná už je desítky let a připadá mi absurdní mít doma vodovod, a přitom si v jednadvacátém století chodit pro pitnou vodu do cisterny. Proto jsme chtěli, aby s tím zastupitelé a paní starostka Tůmová něco udělali. Řešení se nabízelo a obec by přitom nestálo ani korunu.

A udělali?
Paní starostka svolala před dvěma lety kvůli vodě z Římova jakési místní referendum. Dopadlo 34:31 pro Římov, přesto řekla, že je proti napojení. Ani denitrifikátor by nic nevyřešil. Samotný přístroj je drahý a drahá by byla i jeho obsluha.

Pak jste sepsali petici. V ní se vyjádřilo 80 lidí ze 140 pro vodu z Římova. Co následovalo?
Řešením problémů s pitnou vodou se měl zabývat nově navržený druhý místostarosta, ale nikdo si tu zodpovědnost nechtěl vzít na sebe. A tak se domnívám, že někteří zastupitelé raději odstoupili z funce.
Nejdete do napojení na římovskou soustavu naslepo? Můžete vyvrátit lidem, kteří jsou proti, jejich obavy?
Informace jsme zjišťovali a ověřovali u různých institucí. Například u JVS a.s., VaK Písek, u krajské hygienické stanice. Jsme si proto dobře vědomi, co přinese římovská voda. Zdražení vodného, možné poškození zastaralého vodovodního řadu a jeho opravu. Tyto problémy by ale stejně jednou nastaly a nelze je do nekonečna přehlížet. Na římovský přivaděč jsou ale napojeny tisíce domácností, jedná se o dobře kontrolovatelnou pitnou vodu. Je to šance, jak dlouhodobě zajistit rozvoj naší obce.

Teď je ale bezvládí a ministerský úředník, který tu bude do předčasných voleb, nic nerozhodne. A ty mají být až za půl roku. Co bude dál?
V současné situaci, kdy je obec bez zastupitelstva, existuje jisté řešení, jak připojit obec na římovský přivaděč. Musíme si ale všechny informace řádně ověřit, než začneme jednat s ministerským úředníkem.
Co říkáte na situaci v obci?
Nevím, kdy a jak se uklidní, ale problémy jsou od toho, aby se hledalo řešení. Ve Slaníku je krásně, žijí tu mladé rodiny s dětmi a ty nechtějí žít postaru. Nechceme být uklidňováni slovy, že lidé pijí závadnou vodu léta a nic se jim nestalo. Nechceme například, aby byla obecní budova jen pro dvě společenské akce ročně. Těch věcí, na kterých je třeba se dohodnout, je víc.

Budete kandidátce obecních voleb?
Nebudu.