Téměř pět let pracuje Karel Machník (52) jako hrobař na hřbitově ve Volenicích. Svoji práci musí vykonávat za každého počasí. Výjimkou nejsou ani dvacetistupňové mrazy.

Když padnou mrazy, musí být dost těžké vykopat hrob. Máte na to speciální techniku?

Ne. Vše dělám ručně. Když je zmrznuto, vezmu si železný klín a palici a musím vrchní vrstvu vymlátit klínem. Pak už se dá se zemí pracovat motykou nebo krumpáčem.

Nejsou žádné moderní stroje, které by to zvládly za vás?

Z úcty k mrtvému se dělá všechna práce ručně. Nějaké hrabátko nebo bagr by se ani
mezi hroby, které jsou většinou blízko u sebe, nevešel.

Do jaké hloubky bývá zem zmrzlá?

Záleží, jak jsou vysoké mrazy. Při minus dvaceti je půda zmrzlá asi tak do třiceti čísel. Pak už to jde. Problémy bývají ale i s odkrýváním náhrobních desek. Ty často přimrzají. Abych je z hrobu dostal a neponičil, musím je nejprve nahřívat plynovou lampou. Je to dost náročné.

Jak dlouho vám trvá vykopat hrob?

Většinou tak den. Ať je to v létě nebo v zimě. Když je hrobař mladší a v lepší kondici, zvládne to i za několik hodin.

O hrobařích se říká, že při sobě nosí pro všechny případy placatici. Jak jste na tom vy?

Většinou se zahřeji prací. Připravit hrob pro rakev není legrace. Díra má své rozměry. U hlavy má mít 80 centimetrů, u nohou 60 a musí být 210 centimetrů dlouhá. Hloubka je od 160 do 180 centimetrů. Panáčka si ale někdy také dám. Spíš na otrlost, kvůli tomu, co člověk někdy v hrobě vykope.

Jak jste se vůbec k práci hrobaře dostal? Není to právě povolání, které vykonává každý druhý.

Je to přibližně sedm let, kdy jsem začal pomáhat bývalému volenickému hrobníkovi Václavu Kojzarovi. Nakonec jsem po něm toto řemeslo převzal.

A jaké je vaše původní povolání?

Vyučený jsem zedník, ale pracoval jsem jako řidič z povolání. Hrobníka teď dělám na částečný úvazek.

Myslíte, že byste se tímto povoláním mohl živit?

V obci jako jsou Volenice ne. V současné době je tady kolem deseti pohřbů do roka. Věřím ale, že v minulosti to mohl někdo dělat na výdělek. Podle knihy zemřelých, kterou si hrobníci vedou, tu například v padesátých letech bývalo kolem čtyřiceti pohřbů ročně.

Má hrobař na starosti ještě jinou práci kromě kopání hrobů?

Připravuji například hřbitov na smuteční obřady. Když napadne sníh, musím proházet celou cestu pro průvod a odházet sníh z okolí hrobu. Když lidé chtějí, tak jim také někdy hroby opravuji. Většinu práce si ale nechávám na letní období.