Společná obslužná hala pro vlakové i autobusové nádraží. Taková má být budoucnost hromadné dopravy ve Strakonicích.

Diskuse radnice, Českých drah i autobusového dopravce o vzhledu nádražní budovy i celého okolí strakonické železniční stanice začaly v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí kolejiště. „Cílem je společné odbavení cestujících jak vlaků, tak reigonálních autobusů i městské hromadné dopravy v jediné odbavovací hale,“ uvedl ředitel společnosti STTRANS Vladimír Warisch. Současné autobusové nádraží je zčásti nevyužité a společný termnál přijde obě strany levněji.

Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského mají Strakonice šanci na zařazení do projektu Živá nádraží. Ten už na mnoha místech republiky pomohl ve spolupráci se soukromými investory proměnit nádražní budovy. „Ani vznik společného terminálu není výjimkou. Například ve Vlašimi se na jeho vzniku podílely kraj, město a České dráhy,“ dodal Šťáhlavský.

Lidé takovou myšlenku většinou vítají. Mezi nimi je i Hana Procházková ze Sedlice. A nejen kvůli tomu, že vlaková budova je stará a nevzhledná. „Když člověk nechytne autobus, půjde na vlak, který je blízko,“ představila si.

Podle starosty Pavla Vondryse by tato změna měla malou naději na úspěch bez požehnání ministerstva dopravy. „To na nedávné schůzce v Praze vyjádřilo záměru podporu,“ potvrdil.

Kolejiště
Správa železniční a dopravní cesty plánuje ve Strakonicích v horizontu dvou tří let rozsáhlou rekonstrukci kolejiště. Cestující zaznamenají hlavně to, že k vyvýšeným ostrůvkům povede podchod. Radnice usiluje o to, aby sahal až za poslední kolej, což by lidem zkrátilo cestu ke hřbitovu, garážím i budoucí průmyslové zóně.

Autobusové nádraží čeká velké stěhování

Autobusové nástupiště nejspíš čeká stěhování blíž k železniční stanici. Vynutí si to vytvoření společné budovy. Život to usnadní i osmašedesátileté ces〜tující: „Až bude hotový podchod pod kolejemi i nové nádraží, budu to mít při přestupování na autobus blíž.“

Podle ředitele společnosti STTRANS Vladimíra Warische by stačilo vybudovat oboustranné odbavovací nástupiště, které by přiléhalo ke společné hale.
Jako nejjednodušší se zatím jeví přestěhování místo dnešního supermarketu Billa. Warisch připustil, že se nějaká jednání o tom, zda vůbec něco takového bude možné, už s Billou uskutečnila. Zástupci tohoto obchodního řetězce se ale k celé věci zatím nevyjádřili.

Podle radnice však existuje i druhá varianta. Vytvořit autobusové nádraží na ploše podél kolejí na místech, kde jsou dnes nevyužívané železniční budovy i areál firmy STTRANS.

Zároveň s pokračujícími jednáními začal zpracovávat architekt Patrik Kotas, odborník na dopravní stavby, urbanistickou studii. Ta má dát základní odpovědi na to, jak by měla celá lokalita vypadat. Tedy nejen propojení obou nádraží, ale i přístupové komunikace, trasy pro pěší a podobně.

Starosta Pavel Vondrys připomněl, že snahy o zmenšení autobusového nádraží a využití zbylé plochy pro komerční účely nejsou žádnou novinkou. „V zastupitelstvu jsme to opakovaně projednávali, nakonec ale ke schválení nedošlo,“ uvedl starosta. Jediné, co v části původního areálu vzniklo, byla čerpací stanice. Komerční využití plochy po autobusovém nádraží starosta nevylučuje ani nyní. „V žádném případě by to ale neměla být jen nějaká plochá hala, ale něco architektonicky hodnotnějšího, co by příjemně vítalo lidi přijíždějící do Strakonic,“ vysvětlil Vondrys.

Než chystaný přesun autobusového nádraží začne, bude třeba vše vyřešit i majetkově. Zatímco pozemky autobusového nádraží vlastní STTRANS, pozemek, na kterém je postavena Billa patří zčásti městu a dílem také státu.

Kromě rekonstrukce kolejiště a případné proměny budovy vlakového nádraží chystá město v této lokalitě i úpravu veřejných prostranství. Ta se má dotknout nejen prostoru před železniční budovou, ale například i parku před hotelem Švanda dudák.

Cestujícím se strakonické vlakové nádraží nelíbí. Je nejšpinavější v okolí, říkají

Místní železniční stanice vznikla na trati Plzeň – České Budějovice. Její historie sahá až do roku 1868. Na stejné trase jezdí vlaky dodnes. Na trati ze Strakonic do Vimperka začal provoz v roce 1893. Po úseku ze Strakonic do Březnice jezdí vlaky od roku 1899.

„Železnice znamenala pro město velký rozvoj,“ zmínil se ředitel Okresního archivu ve Strakonicích Jan Olejník. Kromě jiného je podle něj důsledkem výstavby vlakového nádraží i propojení takzvaných starých a nových Strakonic.

Za léta od svého vzniku prošla nádražní budova řadou změn. Vesměs to ale byly jen úpravy dílčí. Podle pamětníků to v posledních desítkách let byla z těch viditelnějších snad jen nová fasáda či přestavba odbavovacích okének. Stejného názoru je i Emil Poliak, který ve Strakonicích bydlí od osmdesátého roku. „Myslím, že se od té doby nijak výrazně neproměnila. Jezdím hodně na Šumavu a řekl bych, že je strakonické nádraží nejhorší v okolí co se týče čistoty,“ dodal.