Lidé naříkali

Pohled na cizí vojska způsobil lidem obrovský šok. Své o tom ví i devětaosmdesátiletá Anna Boháčová ze Strakonic. „V pět hodin ráno u nás zazvonila švagrová. Dozvěděli jsme se od ní, že k nám vtrhla cizí vojska. Nedokážete si ani představit, jaký šok to byl,“ připomenula Boháčová.

To může potvrdit i další žena ze Strakonicka. Té bylo tehdy pouhých deset let. „Byla jsem sice jen desetiletá dívenka, ale i přesto si to moc dobře pamatuji. Zrovna jsem trávila prázdniny u své babičky v Klínovicích. Najednou přes vesnici jela kolona tanků s ruskými vojáky. Lidé se báli, naříkali a plakali. Mysleli si, že bude další válka. V místním obchodě zkoupili během chvilky téměř všechny potraviny. Hrůzu tohoto okamžiku si pamatuji dodnes a nikdy už na to asi nezapomenu,“ míní žena, která nechtěla v Deníku uvádět své jméno.

Rozhlas a noviny

Na Strakonicku byli lidé informováni prostřednictvím Našich novin. V těch se dozvídali o průběhu okupace, dostávali i různé rady, jak by se měli zachovat k cizímu vojsku. Podle okresního archivu ve Strakonicích se v prvních dnech okupace rozšířil i zvláštní tisk těchto novin, jehož mottem byla výzva Okupanti, jděte domů, nebo Svoboda – Dubček – Demokracie. Řada kulturních pracovníků vydávala letáky pod názvy Svobodný zpravodaj a Strakonický Švanda. Ty zachycovaly satiru a kritiku okupačních dnů.

Okresní archiv dále potvrdil, že na městském národním výboru fungovalo strakonické studio rozhlasu po drátě, které informovalo veřejnost o nejaktuálnějších událostech dne. Jeho prvořadý význam však spočíval v usměrňování živelných nálad obyvatelstva a vyzývání ke klidu.

Touha po odvetě

Přestože občané města vyjádřili svoji nespokojenost s pobytem cizích vojsk na našem území krátkými demonstracemi a stávkami, nedošlo k žádnému krutému porušení klidu a pořádku. Jen hořkost a roztrpčenost vyvolávaly v každém touhu po odvetě.

Co znamená rozhlas po drátě (RPD)?
Podle sovětského vzoru byly budovány okresní a místní uzly RPD. Měly zajistit nepřerušené vysílání Československého rozhlasu, kdyby došlo k vyřazení vysílačů nepřátelským zásahem. RPD se měl stát zálohou a prostředkem civilní obrany. Jeho význam se prokázal v srpnových dnech roku 1968 kdy po určitou dobu bylo možno podávat informace o dění v Československu jen posluchačům, kteří mohli takto vysílané zprávy přijímat.
(zdroj: internetové stránky Československého rozhlasu)

Magdaléna Kadaňová