Už několik desetiletí jsou čápi ozdobou komína na bývalém lihovaru ve Štěkni. „Čápi sem patří. Mají tu už léta oficiální sídlo. Vlastně od té doby, co se přestal Windischgrätzův lihovar používat, někdy od třicátých let,“ uvedl František Sáček, který se zabývá historií obce.

Čťyři mláďata čápa bíléhov pátek 27. červnana štěkeňském komíně okroužkovali ornitologové stanice ekologické výchovy Ciconia z Roudnice nad Labem. „Je to jedno z hnízd s větším počtem mláďat. Většinou bývají dvě, tři,“ zmínil za ornitology Ivo Michalička.

Na své šestidenní cestě chtějí zmonitorovat 120 hnízd na jihu Čech. Na Strakonicku okroužkovali 21 čápů. Kromě Štěkně například v Přešťovicích, Bratronicích, Hajanech nebo Střelských Hošticích. „Čápy kroužkujeme, abychom mohli sledovat jejich migrační cestu, kde zimují i úhyn,“ vysvětlil ornitolog Stanislav Chvapil.

Na chování ptáků se podepisuje i globální oteplování. Někteří se vracejí dříve, jiní ani neodlétají do teplých krajů. Jako v Blatné a Horažďovicích. „Většina tažných ptáků přiletěla kolem 30. března. Blatenští už se 3. března pářili a koncem měsíce byla už tři mláďata. Druhého června jsme je kroužkovali. Starší by mohla při kroužkování z hnízda vylétnout nebo vypadnout,“ řekl Chvapil.

Čáp bílý je zařazen mezi ohrožené druhy. V České republice je podle odborníků asi 1200 hnízd, ale tak 650 až 700 je jich obsazováno. Populace čápů je podle ornitologů letos v jižních Čechách průměrná až podprůměrná. „Postupně se ale zlepšuje. Katastrofická byla v roce 2006, od té doby se počty čápů zvedají,“ poznamenal Michalička. Vliv na to mělo počasí. Před dvěma roky čápy na cestě ze zimoviště zastihla katastrofa v podobě chladného počasí a bouře.