Neplatí na děti! Do dubna letošního roku zahájili jihočeští policisté 227 trestních stíhání za neplnění vyživovací povinnosti. Ve srovnání s předchozími roky se však rodičové na jihu Čech mírně polepšili.

„To, co se dostane k nám, je už jen špička ledovce. Trestní stíhání je zahájeno, jen pokud selžou předchozí mechanismy vymáhání pohledávek vůči dětem,“ informuje jihočeský mluvčí Policie ČR Jaroslav Beran. Dodal, že jen mizivé procento neukázněných rodičů je za tento trestný čin odsouzeno. „Většina z nich využije možnosti doplatit dluh v průběhu trestního stíhání,“ uvedl Beran.

Nepracuje, neplatí

„Mého bývalého manžela hledala často kvůli neplacení na děti i policie. Vždycky to ale nakonec za něj zaplatila jeho matka,“ říká Monika S. z Českých Budějovic.

Otec její dnes již dospělé dcery zapomínal na alimenty často. „Nikdy pořádně nedělal, poflakoval se a soud mu vyměřoval směšné částky. Vždycky, když jsem chtěla zvýšit výživné, tak mi řekli, co bych chtěla, vždyť prý vydělávám víc než on,“ podotkla Monika, která, aby svému dítěti obstarala potřebné věci, pracovala často šestnáct hodin denně. Někdy i na černo, aby od sociálky něco dostala.

„Náš sociální systém totiž trestá lidi, kteří jsou čestní a pracují. Od státu tečou peníze těm, co dělat nikdy nebudou, nebo těm, co své příjmy nepřiznají,“ zhodnotila matka.

Nuzák v mercedesu

Podle soudkyně táborského okresního soudu Jany Provazníkové se většinou rodiče mezi sebou dohodnou. V opačném případě to však stojí za to.

„Dokázat soukromému podnikateli, který jezdí mercedesem a bydlí ve vile, kolik doopravdy bere, je nadlidský úkol, když na daňovém přiznání vykazuje ztrátu,“ říká soudkyně.

Soud sleduje, zda a jakým způsobem se mění majetkové poměry, zda jednání dlužníka není účelové, zda nemění zaměstnání kvůli výši příjmu a podobně.

„I když má rodič dlužící na výživném jiné dluhy, přednostní pohledávka je vždy výživné. Stát se tak snaží děti alespoň trochu chránit,“ naznačila soudkyně.

Aktovka za dvě stě

Valná většina tatínků si však uvědomuje, že peníze jsou pro jejich děti. Méně jich však tuší, na co takový potomek vyjde. „Snažíme se tatínky uvést do obrazu. Mnoho z nich žije v představě, že školní aktovka stojí dvě stovky,“ tvrdí Provazníková.

Kritériem pro výpočet dávky jsou odůvodněné potřeby dítěte a zároveň osobní majetkové a výdělkové poměry platícího rodiče. „Často platí otcové vyšší výživné, z něhož část jde na tvorbu úspor na zajištění dítěte do budoucnosti,“ informuje Provazníková.

„Dcera chodila už od patnácti na brigády, aby si mohla něco koupit, zatímco její věčně opilý tatínek se jí snažil vysvětlit, proč nemůže pracovat,“ vzpomíná Monika.

Podle jejích slov bývalý manžel nikdy neunesl pocit zodpovědnosti a celý život utíká před povinnostmi. „Kdyby za něj nezaplatila jeho dluhy vůči dceři babička, nikdy bych od něj neviděla ani korunu a jeho by nejspíš zavřeli,“ ukončila své postěžování si na neodpovědného otce Monika. Nejvíce mu soud vyměřil po krátkou dobu jeho zaměstnání necelých tisíc korun. Ale ani ty na účet své dcery nepoukazoval.

Dobrá rada

„Pokud otec na dítě neplatí, má matka možnost obrátit se na soud a podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce. Soud má páky na obstavení mzdy, účtů i majetku. Pokud se ani touto cestou peníze k potomkovi nedostanou, na řadě je policie,“ upozornila Provazníková.

Podle ní je však nejúčinnější generální prevence: pečlivě vybírat partnera a otce svého dítěte. Držet se této rady v době zamilovanosti je ale těžké.