Boženě Kunclové nezůstalo po zimě jediné. „Na varroázu jsem léčila, ale včelky nevydržely. V mém věku už nemám odvahu ani chuť pustit se do včelaření. Nové už si nepořídím,“ říká pětasedmdesátiletá včelařka.

Úhyny předčily všechny černé představy. „Počítali jsme s maximálními ztrátami od 20 do 53 procent. Skutečnost ale je, že uhynulo podle lokalit 42,8 až 68 procent včelstev,“ zmínil se předseda okresního svazu včelařů Josef Švelch. Běžná zimní ztráta je přitom 10 procent.

Důvodem takových ztrát je zanedbání léčení varroázy. „Pokud by opravdu každý včelař ošetřoval včelstva tak, jak se má, věřím, že by ztráty byly mnohem menšího rozsahu. Vždy záleží na disciplinovanosti včelařů,“ podotýká Josef Švelch. Podobná situace se ale podle jeho slov dala očekávat. V posledních letech už totiž obdobná situace byla v sousedním Německu a Rakousku.

Důležité teď je, aby včelaři zaléčili, co jim v úlech zbylo. „Každý rok žádáme o dotace na léčivo a zatím jsme vždy uspěli. Věřím, že i letos nějaké peníze získáme,“ doufá Švelch.

Se svojí trochou do mlýna chce přispět i ministerstvo zemědělství. To reagovalo na velký úhyn uvolněním dvaceti milionů korun na obnovu včelstev.
Pořízení včel není dnes právě levná záležitost. Oddělek, tedy 4 až 5 rámků s matkou, stojí podle včelařů od 800 do 1200 korun. Včelstvo od 2000 do 2500 korun.

I přesto se někteří včelaři nevzdávají. „Včely jsem měl dvoje, a i když jsem na varroázu léčil, přišel jsem o oboje. Ale bylo to dřív než přes zimu, už koncem října. Nepřikládám ale vinu jen této nemoci. Měl jsem totiž v úle také loupeživé včely,“ řekl včera včelař Ludvík Kouba z Radošovic. Ke včelaření by se zase brzy rád vrátil.

Včelaři musejí koupit třikrát více léčiva proti roztoči

Řádění vražedného roztoče varroa destructor bude mít dopad na objem a tím i na cenu léčiv. Včelaři letos musejí objednat téměř třikrát více léku.

„Všichni zatím nemají podány požadavky, ale za strakonickou základní organizaci včelařů už vím, že budeme objednávat léčivo na varroázu za 30 840 korun,“ zmínil se předseda okresního výboru Českého svazu včelařů Strakonice Josef Švelch. Loni stačilo léčivo ani ne za deset tisíc korun.

I když roztoč zlikvidoval mnoho včelstev, včelaři věří, že napřesrok už bude situace lepší. „Mělo by se začít léčit účinnějším gabonem, tak už snad nebudou ztráty tak velké,“ říká včelař, který si nepřál uvádět své jméno.

Sám zazimovával čtvery včely a o všechny přes zimu přišel. „Mám je na Radomyšlské, kde je včelařská kolonie a riziko nákazy tím i vyšší. Do podzimku bych chtěl mít ale včely nové, už teď mám jedny,“ poznamenal.

Proti varroáze se dá bojovat hned několika způsoby. Jedno z opatření je přípravek formidol. „Jde o destičku, která obsahuje kyselinu mravenčí a roztoče paralizuje. Přípravek ale nepronikne do larev včel. Může se ale používat i v případě, že v plástech ještě konzumní med,“ vysvětlil Švelch.

Z léčiv se na varroázu používá ještě gabon a varidol. Ty ochraňují včelu ve všech stádiích. Nesmějí však přijít do styku s konzumním medem.

„Je tedy na včelaři, jestli se rozhodně těžit ze včel pozdní med a bude riskovat, že přežijí, nebo zaléčí a poslední med oželí,“ poznamenal Švelch.
Kvůli řádění roztoče přišli včelaři v okrese přes zimu o téměř tři tisíce včelstev.

Varroáza
Varroáza je infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Ten pochází z Indie, kde jsou vůči němu tamní včely odolné (na rozdíl od těch evropských).
Roztoč napadá plod i dospělé jedince, která značně oslabuje sáním hemolymfy (obdoba krve).