Rozsáhlá těžba štěrku má na dalších 15 let ovlivnit život obyvatel Vodňan, Čavyně a Číčenic. Lidé se bouří.

„Bojím se, jak bude životní prostředí během těch patnácti let vypadat. Mám obavy z devastace krajiny. Neexistuje žádná záruka toho, že po vytěžení bude krajina revitalizovaná,“ říká jedna z obyvatelek, která si nepřeje uvádět jméno v tisku.

Na záměr s těžbou doplatili místní zemědělci, kteří výkupem pozemků od majitelů ztratili 150 hektarů polí a luk.

Zástupce těžařské firmy TOMY – písek, s. r. o. Zdeněk Houštecký obavy o stav krajiny vyvrací. „K rekultivaci, to znamená například k úpravám břehů a k jejich osázení, začne docházet v průběhu těžby, ne až po jejím skončení,“ oponuje.

Obyvatelům Vodňan, kteří se obraceli na Deník, vadí náklaďáky, které budou od rána do večera pendlovat městem, hlučnost, znečištěné ovzduší i celkový dopad na přírodu.

Těžba je naplánovaná na ploše 140 hektarů mezi obcemi Vodňany, Čavyně a Číčenice. Štěrk se má těžit do osmi metrů pod povrchem a po ukončení těžby má na celém území vzniknout pět jezer s hloubkou do dvanácti metrů.

Před hlukem drtičky vytěženého štěrku mají okolí ochránit šest metrů vysoké protihlukové valy. Podle propočtů denně opustí štěrkovnu 66 třicetitunových nákladních aut.

Přesný termín zahájení těžby ještě neexistuje.

Těžaři a zemědělci uzavřeli dohodu

Firma TOMY – písek s. r. o.  z Prahy už kvůli těžbě štěrku vykoupila na 150 hektarů pozemků kolem Vodňan, Čavyně a Číčenic.
K těžbě má dojít v místech, kudy původně vedlo koryto řeky Blanice.

Na posouzení vlivů těžby na životní prostředí existuje dokument Čavyně – těžba štěrkopísku, oznámení záměru . . . S jeho údaji ale nesouhlasí vodňanský zastupitel Martin Šnajdar (ODS). „Některé věci nejsou pro většinu lidí srozumitelné,“ říká.

Jako příklad uvádí přepravu vytěženého štěrku. „Málokdo si teď dokáže představit, že plně naložené náklaďáky budou jezdit od šesti do dvaadvaceti hodin Bavorovskou ulicí na Prachatice,“ říká. Zanedbatelné podle něj není ani to, že na území, kde se počítá s těžbou, se vyskytuje 35 zvláště chráněných druhů živočichů. Nebo že zplodiny vzniklé nad štěrkovnou odvane vítr po určitou část roku na město.

O těžbě štěrku se mezi lidmi polemizuje. „Většina si ale skutečnost zatím neuvědomuje. Lidé si myslí, že se to zatím jen projednává, a že k tomu třeba nedojde,“ dodává obyvatelka Vodňan.

Některým lidem těžba štěrku nevadí. „Zmíněná plocha je v průmyslové zóně a za deset patnáct let by tam stejně vznikly fabriky. Tím, že tam budou jezera po těžbě, vznikne klidná zóna a koupaliště, které bude vlastnit město,“ řekl obyvatel Čavyně Václav Pišinger (35).

Podle Houšteckého z firmy TOMY – písek ale žádný problém při výkupu pozemků nebyl. „Jednali jsme téměř s dvoustovkou majitelů a nikdo nebyl proti,“ říká.

Na záměr s těžbou ale doplatí místní zemědělci. „Přišli jsme téměř o 150 hektarů půdy, kterou jsme jako pronajatou obhospodařovali,“ poukázal na skutečnost předseda zemědělského družstva Jiří Faktor. Podle něj je to ztráta nevratná, protože v okolí není, kde jiné pozemky kupovat.

„Mezi námi a zemědělci došlo k dohodě, že je v průběhu let necháme hospodařit na pozemcích, na kterých se zatím nebude těžit,“ poznamenává Houštecký.

Zahájení těžby ještě nemá přesný termín. „Ještě se k ní musejí vyjadřovat mnohé instituce, protože všechno má svůj postup,“ dodal Zdeněk Houštecký.
Obyvatelé Vodňanska se mohou zúčastnit veřejného projednávání. „To 19. května v 16 hodin pořádá krajský úřad,“ informoval tajemník MěÚ Jiří Hořánek.