Antonín Voráček zastával tuto funkci od roku 1948 a pak byl vězněn v komunistických žalářích. „Vážíme si těch, kteří nesli v těžkých dobách náš řád,“ zmínil se magistrální rytíř RNDr. František Skřivánek. Spolu s ním do Strakonic přijeli i další zástupci řádu maltézských rytířů – velvyslanec jeho excelence Michael W. Rainey a nejvýznamnější český představitel kníže velkopřevor Karel Paar. Pro Strakonice osobnost Antonína Voráčka nebyla důležitá jen po duchovní stránce. Jeho velká družnost a pochopení pro druhé vedly k jeho značné oblíbenosti. V meziválečných dobách se vedle povinností duchovního významně podílel na společenském životě ve městě. Kromě toho, že učil na místním gymnáziu, vedl studentský sbor i sbor Zvon. Byl ovšem i vynikajícím lyžařem, tenistou a zapojoval se i do činnosti mysliveckého spolku. Stál rovněž u zrodu v pozdějších letech velmi úspěšného strakonického fotoklubu. Ale jediné, čím je dnes jeho jméno ve Strakonicích zvěčněno, je soutěž pořádaná Šmidingerovou knihovnou, která má dnes vlastně už celorepublikový dosah.