Již 110 let existuje v Horažďovicích muzeum. O jeho dlouhé a pohnuté historii ale i současnosti jsme si povídali s jeho ředitelkou Hanou Smetanovou.

Co předcházelo založení muzea v Horažďovicích?

K rozmachu zakládání muzeí přispěla v 90. letech 19. století velká výstava v Praze. Této výstavě předcházel rozsáhlý sběr materiálů, které se nejdříve vystavovaly v místech sběrů na Krajinských hospodářsko – průmyslových a národopisných výstavách. V Horažďovicích byla tato výstava otevřena 8. září 1894 a konala se na panském ostrově a v městských budovách. Byl na ní vystaven obsáhlý materiál z celého Horažďovicka, který dokládal velké bohatství lidové kultury a připomínal minulost města, které leželo ve středu bývalého Prácheňského kraje. Ke sbírání materiálů dal popud okresní národopisný odbor ustavený v roce 1893 výzvou k občanům, aby pomohli při sběru národopisného materiálu. Většinu tvořily součásti krojů, nábytek, nářadí a nástroje, ale i staré tisky, mapy, fotografie a také doklady lidové slovesnosti, např. písně, pořekadla, zvyky a pověsti. V čele dobrovolníků, kteří materiál sbírali byl učitel Štěpán Karel Vydra, pozdější první správce a zakladatel muzea. Po skončení Krajinské výstavy bylo 275 předmětů zapůjčeno do Prahy a po vrácení se spolu s ostatními sběry staly základem muzejních sbírek. Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20. prosince 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v měšťanské škole. Byla také ustavena Muzejní společnost, jejímž účelem bylo podle stanov: “ mravně i hmotně podporovati městské muzeum.“ Jejím předsedou se podle stanov stal starosta města a jednatelem správce muzea.

Nadšence kolem muzea ale musela čekat opravdu těžká práce?

Ano, před prvním správcem muzea stála nelehká práce se zapsáním, utříděním a uložením veškerého sebraného materiálu. Š.K. Vydra byl člověk velice obětavý a pilný a pro muzeum a kulturní život v Horažďovicích vykonal nepřehlédnutelný kus práce. Vlastní činnost muzea pro veřejnost byla zahájena 8.9.1898, otevřeno bylo v neděli dopoledne. Muzeum prospívalo a také přibývalo sbírkových předmětů, např. byla vytvořena ucelená sbírka cechovních památek.

V roce 1911 Š.K.Vydra náhle umírá. Co bylo s muzeem potom?

Dalším správcem muzea se stává ředitel měšťanské školy Hynek Brejcha. Ten v roce 1919 odešel do důchodu a novým správcem muzea se stal Karel Němec, který svoji funkci vykonával až do roku 1972. Nové prostory pro stále se rozšiřující sbírky získává muzeum v zámku a stěhování probíhá v roce 1920. Tyto místnosti zdarma poskytl hrabě Kinský, vlastník panství. Karel Němec udržoval muzeum ve vzorném pořádku, svědčí o tom i revizní zpráva Dr. Fridolína Macháčka z roku 1935, ve které je horažďovické muzeum zařazeno mezi dobře vedená česká muzea.

Jak to bylo třeba v období světové války?

V době druhé světové války byla činnost muzea omezena, povinně se vyřazovaly závadné předměty ze sbírek ( např. seznamy legionářů, čsl. mince a další). Z obavy před leteckými útoky byla většina sbírek z muzea odnesena a ukryta. Po válce, ještě před otevřením, se muzeum stěhovalo znovu. Byly mu poskytnuty prostory bývalého bytu hraběte Kinského, který po válce musel zámek opustit. K výstavním prostorám přibyl i velký sál a zámecká kaple. Po přemístění sbírek a přípravě na otevření přišlo najednou rozhodnutí, aby byly sbírky opět vystěhovány a muzeum uvolnilo prostory pro ubytování vojska. Jenom díky úsilí Karla Němce a jeho výborné pověsti v muzejních kruzích bylo toto nebezpečí odvráceno. Muzeum bylo otevřeno v roce 1946 a ve stejných prostorách je dodnes.

Jaké výstavy chystáte letos v rámci vašeho výročí?

Při výročí 110 let od otevření muzea se můžeme pochlubit stále narůstajícími sbírkami, novou stálou expozicí a stále stoupajícím množstvím návštěvníků. Velký sál s freskovou výzdobou je restaurován. Na letošní sezonu připravujeme výstavu, která přiblíží vznik muzea dobovými materiály a fotografiemi. V roce 1895 Karel Jiříček fotografoval Horažďovice a okolní obce na Národopisnou výstavu v Praze a my jsme se vypravili po jeho stopách. Tento unikátní soubor fotografií jsme použili, fotografovali jsme stejná místa znovu a vznikl tak doklad změny tváře krajiny i města. Současné fotografie pro nás vytvořil Ondřej Hurych. Další výstava bude věnována legionářům z Horažďovic a okolí.