S dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR (NS) neuspěl R. B., odsouzený letos v dubnu za znásilnění, nedovolenou výrobu omamných látek a vydírání na čtyři roky do věznice s ostrahou.

Trest mu uložil Okresní soud v Č. Budějovicích a krajský soud jeho odvolání v květnu zamítl.

R. B. loni 12. listopadu v noci natlačil v krajském městě do auta mladou ženu, zajistil dveře proti otevření a odvezl ji do areálu bývalých kasáren. Zaparkoval, vyndal sáček pervitinu a poškozenou vyzval, aby si vybrala, jakým způsobem si drogu aplikuje, zda nitrožilně či šňupáním. Donutil ji si šňupňout a sám si drogu aplikoval nitrožilně.

Martyrium

Přelezl na zadní sedadlo, stáhl si kalhoty a trenýrky ke kolenům a požadoval po poškozené, ať jde k němu. Když ho prosila, ať ji nechá být, vyhrožoval jí, že ji odveze do bordelu nebo na privát, ale pokud bude hodná, bude na ni hodný i on. Osahával ji, snažil se ji proti její vůli donutit k orálnímu sexu, svléknout ji, snažil se vykonat na ní anální styk. Posléze ji posadil na sebe a snažil se o své vyvrcholení. Poškozená se po celou dobu marně slovně bránila, neboť vzhledem k fyzické převaze obžalovaného neměla možnost se mu ubránit fyzicky. Poté ji vysadil na zastávce hromadné dopravy a odjel s hrozbami, že ji zabije, když o tom někomu řekne.

Nejsou důkazy?

V dovolání k NS obžalovaný namítl, že soud opřel rozhodnutí výlučně o výpověď poškozené, která je prý podle znalce nevěrohodná nebo alespoň méně věrohodná. Na místo se prý dostavila cíleně a nechala se tu vysadit svědkem. Její setkání s obžalovaným prý nejspíše nebylo setkáním náhodným. Odmítala se nechat odvézt domů a nebyla schopna vysvětlit, za jakých okolností se dostala do jeho auta ani délku pobytu v tomto autě.

Její popis znásilnění a způsobu, jakým se s ním rozloučila, je podle něho zcela nevěrohodný. Poškozená je závislá na drogách s obecně špatnou pověstí. Chybějí jakékoliv objektivní důkazy o tom, že se vůči ní dopustil násilí. Fakt, že se na místo nechala dovést, vyhledala ho, nastoupila, dlouhou dobu setrvávala v jeho autě neumožňují závěr, že bylo prokázáno, že vůči ní užil násilí.

NS shledal, že obviněný soudům vytýká pouze nesprávné hodnocení důkazů, porušení procesní zásady in dubio pro reo a vadná skutková zjištění. Přitom prosazuje vlastní hodnocení důkazů a vlastní verzi skutkového stavu věci. Nevznáší žádné hmotně právní námitky, ze kterých by existence extrémního rozporu mezi skutkem zjištěným soudy nižších stupňů a jeho právním posouzením v rozhodnutí těchto soudů měla vyplývat.

Rozhodnutím budějovických soudů podle NS nelze vytýkat svévoli. Zpochybňuje–li obviněný jejich skutkové závěry a pouze z toho vyvozuje vadnost právního posouzení skutku, jde o námitky z pohledu uplatněného dovolacího důvodu irelevantní.

Dovolací soud je vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Kdyby měl dospět k jinému závěru, musel by zásadním způsobem modifikovat zmíněná rozhodná skutková zjištění. Takový způsob rozhodnutí však není v dovolacím řízení možný ani přípustný.

NS proto dovolání R. B. odmítl.

(6 Tdo 1350/2011)⋌ (ns, vm)