Všude kolem už se to hemží koňmi a jezdci v bílých elastických kalhotách a jezdeckých čapkách.

„Hubertova jízda je jakési rozloučení se sezonou a navazuje na starou tradici – hon na lišku. Dnes už se hon na živé zvíře dělat nesmí, tak zde představuje lišku jezdec, který má připnutý liščí ocas na rameni, a za ním jedou všichni ostatní,“ vysvětluje mi princip akce pořadatelka Beata Kohoutová.

I přes nevlídné počasí se evidentně všichni účastníci baví. „Při vyjížďce si všichni popovídáme, popijeme z placatice, aby nám nebyla zima, přeskáčeme nějaké překážky . . . zkrátka je to především o zábavě,“ pokračuje.

Letošního ročníku se zúčastnilo cca 25 jezdců. Mezi nimi i Klára Čejková (27) a Lucie Chamrádová (27), které koně chytly už v dětství. „Hubertskou jízdu navštěvujeme pravidelně. Sejdeme se tu s lidmi, které jinak moc nepotkáme, předvedeme koně a vyzkoušíme, jak se chovají v přítomnosti jiných koní,“ říká Klára Čejková. „Hlavně je to tradice, zakončíme sezonu a zahájíme zimní klid. Zkrátka kdo má koně, neměl by tu chybět,“ doplňuje Lucie Chamrádová.

Na konci vyjížďky se liščí ocas uváže na provaz mezi dva sloupy, jezdci se seřadí a po odstartování závodí, kdo utrhne liščí ocas. Ten se pak stane králem honu.