Vysoký výskyt takzvaného Ixoda ricinuse, neboli klíštěte obecného, se nevyhýbá ani Českokrumlovsku. Chcete se tomuto nebezpečnému onemocnění vyhnout? Nechte se očkovat! Momentálně je pro to ten nejideálnější čas. Například v lékárně v českokrumlovské nemocnici zaplatíte za jednu dávku vakcíny 490 korun. „Člověk si může vybrat ze dvou druhů,“ upozornil vedoucí lékárny Jaroslav Prokopius. Podle jeho slov ale mezi oběma typy podstatný rozdíl není. Očkování pak provede lékař ve třech dávkách. Další možností je zajít do očkovacího centra, kde látku rovnou aplikují. V každém případě by nyní zájemce neměl příliš otálet.

„Klíšťata mají dva sezónní vrcholy výskytu. Prvním je konec dubna, květen a začátek června. Poté nastává relativní klid. Druhý vrchol přichází koncem září a v říjnu,“ uvedl českokrumlovský veterinář Jiří Bicek.

Setkání s klíšťaty ale může hrozit už teď. Období jejich aktivity se totiž podle hygieniků prodlužuje. První se objevují v březnu, poslední onemocnění mohou být zaznamenána ještě před nástupem zimy.

Klíšťata se také vyskytují v čím dál větších nadmořských výškách. Kde přesně se ale nacházejí nejvíce infikovaná klíšťata například na Českokrumlovsku, nedokáží hygienici určit. „Není to možné. Lidé si klíště přinesou domů a jeho přítomnost zjistí třeba až další den. Pak už pořádně nevědí, kde ho mohli chytit. Zjistit se dá výskyt, nikoliv ale zamořenost,“ řekl František Kotrba z Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích.

Mezi tradiční ohniska patří například povodí Vltavy. Celkově se tito cizopasníci nejvíce pohybují u vodních toků či ve vysoké trávě.

„Někteří lidé si myslí, že na ně klíšťata padají ze stromů. To je ale omyl. Vyskytují se hlavně v nízkých porostech,“ upozornil Jiří Bicek.

Rezervoárem nákazy jsou většinou hlodavci, drobní savci či ptáci. „Klíště, které nasaje infikovanou krev, je pak infekční doživotně. K přenosu nákazy na člověka dojde přisátím infikovaného klíštěte, zcela ojediněle konzumací tepelně neošetřeného mléka infikovaných ovcí nebo koz,“ uvedla vedoucí odboru epidemiologice Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje Jitka Luňáčková.

Pokud je člověk nakažen, pozná to obvykle už po týdnu či dvou. Únava, bolesti hlavy, krku, svalstva, zvýšená teplota. To jsou první příznaky. V této fázi mohou veškeré trable skončit. Stejně tak ale nemusí. Někteří pacienti dokonce rovnou startují druhou fází – vysoká horečka, prudké bolesti hlavy, zvracení, poruchy vědomí a tak dále. Tato fáze může mít dlouhodobé nebo dokonce trvalé následky. V nejhorších případech může skončit úmrtím.

Jak se zbavit přisátého parazita? Klíště nemá závit, nekruťte, nemazejte olejem, protože klíště se dusí a vyvrátí do ranky obsah svých útrob, je-li infikováno, je to horší! Jediná tekutina, která se používá, je dezinfekce, popřípadě alkohol třeba v kolínské.
Používat pinzetu s kulatým nebo tupým okrajem, ostrá klíště přeštípne. Existují i kleštičky na klíšťata. Klíště uchopit co nejblíže kůži. Kývat ze strany na stranu nebo jemně táhnout, ne točit! Snažte se klíště neporušit, pokud se to ale nepovede, žádné krvavé preparace, tělo zbytek samo vypudí, důležitá je ale dezinfekce.
Zlikvidujte vyndané klíště – spláchnout, pinzetu omýt, vydezinfikovat.
Sledovat ranku – normální je, že je dva až tři dny červená . Velká červená skvrna s bílým místem uprostřed je obvykle příznak borreliózy! Při příznacích navštivte lékaře.

Stejně jako lidem, otravují klíšťata život i zvířatům. Například psi se rádi prohánějí ve vysoké trávě, nebo prolézají různé křoviny. A právě v těchto místech klíšťata nejčastěji na svého hostitele číhají. „Je to bohužel terén, který mají psi rádi. Oproti lidem si samozřejmě nedávají takový pozor, takže jim hrozí o něco větší nebezpečí,“ konstatoval včera českokrumlovský veterinář Jiří Bicek.

Z toho důvodu je vhodné svého čtyřnohého miláčka po každé procházce řádně zkontrolovat. Nejlepší je napadení přímo předcházet. „Velmi dobře na zjevné parazity působí speciální obojky. Lze i používat různé insekticidní prostředky. Ty se nanáší na tělo například pomocí spreje,“ popsal Bicek. „Proti borrelióze je u psů a koček také možné očkování. Encefalitida se u nich nevyskytuje.“

Průběh onemocnění lymskou borreliózou je u psů stejný jako u lidí. „Přichází období zvýšených teplot a horeček. Bolest se pak většinou usazuje v kloubech. Pes se špatně pohybuje, má revmatické bolesti. Nemoc se dlouhodobě léčí antibiotiky,“ řekl Jiří Bicek.

Když už páníček na svém zvířeti klíště nalezne, může zajít k veterináři, nebo ho odstranit sám. V každém případě by neměl příliš meškat. Čím delší dobu parazit saje, tím větší riziko nákazy vzniká. „Pokud se někdo rozhodne klíště odstranit sám, měl by použít gumové rukavice. Zárodky onemocnění se mohou na člověka přenést i přes drobné oděrky,“ upozornil veterinář.

Chovatel by si měl dát také pozor, zda ze psa v bytě klíště nevypadlo. V srsti se může jen pohybovat a hledat vhodné místečko k zakousnutí. Pokud doma opravdu parazita naleznete, je nejlepší ho spláchnout. Někteří odborníci nedoporučují pálení, protože hrozí puknutí a tím i rozptýlení mikrobů. To samé platí i po jeho vytažení.

Klíšťata si pochutnávají také na krvi hospodářských zvířat. V těchto případech ale k individuálnímu vyndavání nedochází. „Odhmyzení není u hospodářských zvířat tak četné, jako u drobných domácích. Nicméně, provádí se u nich komplexní ošetření proti ektoparazitům a létajícímu hmyzu,“ zmínil Bicek.

Počet nemocnách na Strakonicku:

Klíšťová encefalitida
Rok 2009 -15 
Rok 2010 -19 
Lymská borrelióza
Rok 2009 -2 
Rok 2010 -5 


Klíšťová encefalitida

Jde o zánětlivé onemocnění způsobené virem, ohrožuje mozek a celé tělo.

Virus sídlí ve slinách, které klíště vypustí hned po zakousnutí. Aby se stal nebezpečný, je ho potřeba určité množství, a proto rozhoduje, jak rychle se podaří klíště nalézt a odstranit.

Inkubační doba: od nákazy po vypuknutí 4-14 dnů

Počet infikovaných klíšťat: běžně jedno ze sta. V ohniscích 4 až 5 ze sta

Příznaky: zákeřné v tom, že nemoc může mít individuální průběh. V první fázi únava, projevy jako chřipka, ve druhé fázi proniká virus do mozkových blan, mozku nebo míchy. Závratě, zvracení, až čtvrtina trpí ochrnutím části těla, poruchy spánku, těžší je průběh u starších osob. Léčí se pouze příznaky nemoci, nikoliv nemoc

Trvalé následky: až čtvrtina nemocných trpí ochrnutím některých částí těla, bolesti hlavy, poruchy spánku, závratě, epileptické záchvaty
Děti: průběh mírnější, fatální u starších osob

Úmrtnost: jeden až dvě osoby ze sta

Prevence: očkování ve třech dávkách, po třech až pěti letech přeočkování, očkování pořiďte seniorům. Ochrana před napadením klíštětem, repelenty, prohlídka těla

V jižních Čechách je očkováno odhadem přibližně 35 procent lidí.

Lymská borrelióza

Jde o bakteriální onemocnění, postihuje celé tělo.

Počet infikovaných klíšťat: 10 až 20 ze sta

Rychlost přenosu: je 12 až 24 hodin po přisátí, inkubační doba 7 až 10 dnů, teprve potom se dá onemocnění zjistit rozborem mozkomíšního moku. První fáze se ohlásí velkou červenou skvrnou v místě přisátí se světlým středem, ve druhém stádiu se někdy objeví vyrážka po těle, pálení kůže, bolesti kloubů či kyčlí, méně často postiženo srdce, poruchy vidění. Třetí stádium měsíce až roky po nákaze – zánět mozkových blan, míchy nebo nervů, artritida

Léčba: antibiotiky, trvalé následky má kolem pěti procent nakažených - bolesti hlavy, úbytek svaloviny, ochrnutí

Děti: onemocnění probíhá mírně

Úmrtnost: jeden až dva ze sta nemocných

Očkování: Neexistuje očkovací látka v Evropě, na typ v USA ano, jedinou prevencí je ochrana před napadením klíštětem

Zdroj: Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje

Časté mýty spojené s klíšťaty:

Klíšťata na lidi číhají na stromech:
Klíšťata sedí na stéblech trávy a v nízkém porostu ve výšce do jednoho metru, kde čekají na kolemjdoucího teplokrevného živočicha (zvíře nebo člověk), na něž se přichytí. Larvy klíšťat jsou jen ve výšce hlodavce, nymfy už výše, proto je často najdeme na psech.

Klíšťata žijí pouze v lese:
Žijí sice hlavně v listnatých a smíšených lesích, na jejich okraji, v křovinách, ale také na louce a v posledních letech velmi často i v městském parku, na zahrádce u domu, všude tam, kde je tráva vyšší než 20 cm. K životu potřebují vlhkost, takže se hojně vyskytují na březích vodních toků a ploch. Statistiky uvádějí, že se 90 % nakažených lidí věnovalo v době kontaktu s klíštětem zahrádkaření, kempování nebo pěší turistice. Na zahradě proto udržujte co nejnižší trávník a na podzim spalte shrabané listí, pod kterým klíšťata přezimují.

Klíšťata nejdou na světlé oblečení:
Barva oblečení nemá žádný význam, ale na světlém oblečení klíště spíše zahlédnete a můžete ho rychleji odstranit. Klíšťata se hůře zachycují na hladký materiál a špatně po něm šplhají. Nejvhodnějším oblečením do přírody proto jsou dlouhé světlé kalhoty, nejlépe s gumou přes kotníkovou botu nebo s nohavicemi zastrčenými do ponožek.

Pokud se při vyndávání klíště přetrhne a kusadla zůstanou v kůži, hrozí nákaza:
Nákaza probíhá okamžitě, jakmile klíště začne sát krev a zároveň vypouští sliny do našeho organismu. V kusadlech nákaza není. Pokud zůstanou po odstranění klíštěte v kůži, tělo se s nimi vypořádá stejně jako s třískou.

Zdroj: Eva Pavlatová