„Ten dostala po revoluci do vlastnictví původní majitelka, jenže zemřela a její čtyři děti se nedokázaly domluvit, co s ním, a tak dům prodaly. My jsme celý areál zrekonstruovali a vytvořili zde tržnici, kde pořádáme různé akce,“ uvádí starosta.

Město na tržnici pořádá tradiční jarmarky, například posvícenský či adventní už úspěšně proběhl. Na 16. dubna se připravuje velikonoční jarmark. „V tomto směru bychom v tržnici rádi pokračovali,“ doplňuje Fenc.

Město též koupilo dům na náměstí, kde je šest startovacích bytů. Ten je v současné době plně obsazený.

Pod Bavorov spadají obce Bavorovské Hory, Čichtice, Blanice, Svinětice, Tourov a Útěšov. Dohromady ve městě i ve všech přilehlých osadách žije cca 1500 obyvatel.

Mezi plány do budoucna jednoznačně patří kompletní rekonstrukce náměstí, které momentálně připomíná spíš tankodrom, včetně plynofikace a kanalizace. „Je to akce rozhodně nutná, na kterou i máme stavební povolení, avšak zatím nemáme paníze, takže se budeme pokoušet získat finanční podporu z evropských fondů,“ konstatuje starosta.

Miroslav Fenc převzal město bez dluhů a v tomto směru hodlá i pokračovat, jak říká. Jediné, kdy bude ochoten vzít si úvěr, je právě zmíněná rekonstrukce náměstí, která má přijít na 13 milionů korun a kde to jinak nepůjde, a druhou takovou akcí je nový přívod vody. „Jinak se budeme snažit všechno ufinancovat z rozpočtu města, pochopitelně za pomoci grantů a dotací,“ poznamenává starosta. Rozpočet Bavorova je 18 milionů korun.
Letos podalo město žádost o dotaci na Jihočeský kraj na nové zastávky do přilehlých obcí Bavorovské Hory, Čichtice, Svinětice a Blanice. Mezi další dotací podpořené akce patří radar, který bude v Bavorově směrem na Vodňany, oprava hřbitovní zdi, oprava požární nádrže v Bavorovských Horách a oprava restaurace v areálu bavorovského zámku.

Další žádaná dotace má mířit na hrad Helfenburk, který stojí zhruba pět kilometrů od Bavorova.

Novinkou města je zřízení takzvané osady pro obce, kde má každá obec zastupujícího člena, se kterým se starosta pravidelně schází. Osady tak mohou upozornit na své potřeby.

Například v Čichticích mezi sebou obyvatelé vybrali 30 000 korun na opravu oltáře v kapličce. Ten celkově přijde na 60 000 korun, přičemž polovinu doplatí město ze svých zdrojů.

Bavorovské momentálně trápí uzavření místní pobočky České spořitelny, které se chystá. Spořitelna má otevřeno jeden a půl dne a je podle vedení málo navštěvovaná.

Jinak ve městě funguje mateřská a základní škola. „Základní škola je v současné době podlimitní, co se týče počtu dětí, a tak jí musí město finančně vypomáhat. Podle všeho bychom ale do tří let měli být opět v normálu,“ zmiňuje starosta. Mateřská škola je naproti tomu plně obsazená.

Do budoucna by místní chtěli také dětské hřiště, na které zatím není přesně určený prostor.

Naopak pro seniory tady funguje dům s pečovatelskou službou, kde je 16 obyvatel v 16 garsonkách. Všichni jsou soběstační, takže jim pomáhá jen jedna pečovatelka. Budova by se měla v budoucnu zateplovat a dostat nová okna.

Aktuální je uzavírka, která je v ulici Havlasově směrem na Helfenburk. Ta začala v pátek 1. dubna a potrvá až do 20. června. „Je to silnice II. třídy, na kterou se plánuje investice ve výši 6 500 000 korun. Město se podílí na kanalizaci, vodovodu a chodnících částkou zhruba 1 500 000 korun,“ doplnil starosta Miroslav Fenc.

V Bavorově aktivně funguje několik spolků – rybáři, myslivci, hasiči, svaz žen, zahrádkáři, včelaři, svaz postižených civilizačními chorobami a fotbalisté pod TJ Sokol.

Z historie Bavorova…

Přesné datum založení města není známo, první písemná zmínka o Bavorovu pochází z roku 1228. Na vzniku města se podílel rod Bavorů ze Strakonic. Bavorové byli mocný a starý rod. Nejznámější je Bavor II. Veliký. Jeho tři synové Jan, Mikuláš a Vilém zdědili veškeré statky po svém otci a podělili se o ně. Jan Bavor se nastěhoval do malého dřevěného hradu v osadě na břehu divoké řeky Blanice. Zamiloval si tento kraj a říkal si od té doby Jan Bavor III. z Bavorova. Nechal vyměřit čtvercové tržiště (nyní náměstí), vybudovat ulice a dřevěné hradby. Bavor III. zemřel roce 1318, pouhé tři roky po tom, co se v Bavorově usídlil.

Roku 1351 se stali držiteli bavorovského panství bratři Rožmberkové – Petr, Jošt, Jan a Oldřich. Po jejich nástupu získal Bavorov řadu nových, a na tu dobu skvělých, výsad. Například právo měst královských, to znamená, že nesměl být zastaven knížeti ani rytíři.

21. května 1355 král Karel IV. vyhověl žádosti bratří z Rožmberka a povolil jim vystavět hrad Helfenburk nedaleko Bavorova na vrchu Malošín. V téže době přestal být Bavorov sídelním městem panství, které se stalo částí panství helfenburského. Rožmberkové se nadále starali o rozvoj města. Roku 1359 založili špitál pro 7 chudých a školu pro 7 studentů. Po roce 1360 započali s pracemi na novém farním kostele (stavba dokončena zřejmě do roku 1384). V roce 1381 udělili Rožmberkové Bavorovu právo pečetění voskem, občané získali veškerá práva, svobodu, oprávnění, nedotknutelnost, omilostnění a zvyklostí jako město Písek, ale také povinnost platit vrchnosti jako Písek. Tímto Rožmberkové také dali Bavorovu svůj erb – červenou růži ve stříbrném poli. V roce 1384 zřídili při kostele knihovnu.