Jedná se o úseky na hrázích Rožmberka, Světa, Spolského a Velké Holné.

Průzkum byl součástí projektu Jihočeského kraje, který si klade za cíl předejít dalším povodním. Zařazeno do něj bylo celkem 32 rybníků v povodí řeky Lužnice až po soutok s Nežárkou, na jejichž hrázích se pak od června 2009 do října 2010 pohybovali odborníci s měřicími přístroji a hledali potenciálně nebezpečná místa.

„Proměřili 23 970 metrů hrází. Z toho 11,5 kilometru, tedy téměř polovina, bylo vyhodnoceno jako naprosto bezproblémové. Dalších 9,5 kilometru je podle výsledků bez zásadních potíží a stačí na ně nadále běžně dohlížet,“ uvedla Hana Zahradníková z krajského úřadu. K podrobnějším kontrolám, zejména v období vyššího stavu vody pak podle ní odborníci doporučili 2,7 kilometru hrází a pouze 110 metrů bylo označeno jako potenciálně rizikové s anomáliemi, které je nutné dále zkoumat.

Těchto 110 metrů tvoří úseky na hrázích rybníků Rožmberk, Svět, Spolský a Velká Holná. Jejich majitelé projekt vítají a jeho výsledky zohlední při další práci. „My samozřejmě provádíme dohled nad našimi vodními díly pravidelně, ale díky měření odborníků jsme si rozšířili znalosti a přesněji lokalizovali možná problémová místa. Například na Rožmberku už máme jasněji v tom, kde bylo vodní koryto řeky Lužnice,“ dodal Petr Sedláček z Rybářství Třeboň. Výsledky jsou podle něj důležité i pro další investiční záměry firmy, především při rozhodování, které hráze opraví jako první.

Během průzkumu se používaly pouze nedestruktivní metody, to znamená, že do hrází nebylo nutné kopat, vrtat ani jinak zasahovat. „Šlo například o nekontaktní měření přístrojem GEM 2. Prošli jsme okolí a přístroj měřil odpor v hrázi. My poté sledovali změny odporů, rychlé střídání, maxima a minima a z toho vyvodili, jestli je hráz jednolitá nebo skrývá dutiny,“ přiblížil Vojtěch Beneš ze společnosti G – Impuls, která byla řešitelem projektu. Další metody umožnily spočítat, jaký nápor vody při vydatných srážkách hráz udrží či zda se v ní nenacházejí místa, kde dochází ke skrytému filtrování a podtékání hrázných konstrukcí.

Veškeré výsledky byly uloženy do databáze na serveru Jihočeského kraje a v budoucnu je může kdokoli využít k dalším měřením či jiným účelům. Vlastníci a lidé zodpovědní za bezpečnost hrází pak dostali ke každému rybníku podrobnou technickou zprávu. „Kdyby se za několik let hráze opět zkoumaly, mohou zprávy posloužit jako výchozí materiál pro porovnávání,“ doplnil Beneš.

Radní Jihočeského kraje Karel Vlasák vnímá sledování vodních děl jako velice důležité. „Rybníky jsou fenoménem, bez kterého si jižní Čechy neumíme představit. Umí pomáhat, ale nedávné zkušenosti nás poučily, že umí také nahnat strach a být zdrojem neštěstí a tragédií. Proto jsem rád, že se projekt uskutečnil a dobrali jsme se ke konkrétním výsledkům,“ řekl.

Celý výzkum přišel na 353 tisíc eur, 15 procent financoval Jihočeský kraj, zbylé výdaje pokryla dotace z prostředků norských fondů.