Hrady a zámky na Strakonicku letos vstupné zdražovat nebudou. To jednoznačně vyplynulo z informací všech oslovených památek. „Vážíme si každého návštěvníka a letošní rok, kdy se na vstupné vztahuje ještě snížená sazba DPH, jej měnit nebudeme,“ uvedl kastelán Zámku Lnáře Miroslav Uriánek. Jeho slova potvrzuje i Veronika Janečková z Vodního zámku Blatná: „Ke zdražení vstupného u nás nedojde. Chceme, aby byl zámek dostupný všem návštěvníkům a i v příštích dvou letech se budeme snažit vstupné udržet.“

Blatenský zámek letos poprvé otevře své prostory veřejnosti 2. dubna, zámek ve Lnářích o velikonočním víkendu 23. dubna. „Zámek je tedy v podstatě přístupný celoročně pro předem objednané skupiny a při takzvaných předsvatebních exkurzích, což je takovou naší specialitou. Pro běžné turistické prohlídky se však otevírá až začátkem hlavní turistické sezony,“ vysvětluje Miroslav Uriánek.

Pro hromadné školní a seniorské zájezdy připravil lnářský zámek zvýhodněné ceny vstupného. Při těchto prohlídkách mají pedagogický doprovod, vedoucí zájezdu či řidiči autobusů vstup zdarma.

Loňskou novinkou zde byl svatební veletrh, který připomínal desetileté výročí konání svatebních obřadů na zámku. Ten v letošním roce pokračování mít nebude. „Jednu zajímavou akci ale přeci letos chystáme. Na dva červnové týdny jsme připravili pro žáky mateřských a základních škol školní výlet spojený nejen s prohlídkou zámku a muzea kočky, ale i s divadelním představením a loutkovým koutkem, kde si malí návštěvníci budou moci vyzkoušet i různé druhy loutek,“ přibližuje kastelán.

Blatenský zámek chystá pro letošní rok několik novinek. „Určitě budeme opakovat loňské úspěšné noční prohlídky a připravujeme výstavu strašidel ve sklepení zámku. Úplnou novinkou budou výukové programy pro mateřské a základní školy s názvem Poznáváme cizí kultury: Etiopie,“ konstatuje pracovnice zámku Eva Rážová.

Další novinkou je prohlídka pro náročné návštěvníky, která bude trvat cca tři hodiny a návštěvníci během ní dostanou vyčerpávající výklad historie zámku, parku a podívají se i do prostor, které jsou ostatním návštěvníkům uzavřeny. V sobotu 14. května se uskuteční oslavy k zahájení turistické sezony.

O víkendech a svátcích je zřícenina Helfenburk u Bavorova přístupná veřejnosti celoročně. Prvním květnovým dnem pak začíná sezona, kdy je otevřeno denně od 10 do 17 hodin. Prohlídky jsou většinou individuální. „Pokud přijde skupina aspoň dvaceti lidí a má zájem o prohlídku s výkladem, není to problém,“ říká kastelán Luděk Hintnaus.

Veškeré příjmy jdou do oprav hradu. „S financemi je to těžké, ale zdražovat vstupné nebudeme. Letos určitě ne,“ doplňuje Hintnaus.
Na hradě byla nedávno zpřístupněna strážní věž, pokračuje se v záchranných pracích na hradbách, je zpřístupněn ochoz nad branou a ještě zhruba kolem třiceti metrů hradeb zbývá opravit. Na to ovšem letos nejsou peníze.

Strakonický hrad zahájí letošní sezonu 30. dubna. Na hradě klasické prohlídky neprobíhají, jelikož v jeho prostorách sídlí Muzeum středního Pootaví, Šmidingerova knihovna, Městské kulturní středisko Strakonice, Maltézští rytíři či základní umělecká škola.

V loňském roce navštívilo zámek v Blatné 16 000 lidí.
Zámek Lnáře navštívilo, nebo se zúčastnilo jeho kulturních akcí, téměř 9000 lidí.
Na Helfenburk přišlo loni 11 000 návštěvníků.

Zámek Lnáře má unikátní a zrestaurovanou freskovou výzdobu věnovanou antické mytologii, která spolu s barokními sochami antických bohů v zámeckém parku tvoří zajímavý celek. Zajímavostí je, že zámek býval ve vlastnictví Úřadu vlády České republiky, která jej až do roku 1993 využívala jako výjezdní a rekreační středisko a probíhala zde i mnohá jednání o kuponové privatizaci a dělení Československa. To dodnes připomíná nejen původní označení na vstupním mostě, ale také malá expozice s dobovými fotografiemi.
Prvními majiteli lnářského panství byli vladykové, později rytíři ze Lnář, kteří měli ve znaku zlatý klíč na modrém poli. Tento klíč zde byl údajně kdysi vyorán, přičemž se oráči zjevil obraz sv. Maří.
Nejstarší písemná zmínka je z roku 1313, v níž se hovoří o Oldřichu ze Lnář, který doprovázel krále Jana Lucemburského při jeho výpravě do Vlach.
Rytíři ze Lnář byli rodem bohatým a uznávaným, neboť uposlechli výzvy krále Karla IV. a zakládali rybníky, což se jim vyplatilo. Posledním lnářským rytířem byl Vilém ze Lnář.

Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi stavebně - historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého druhu u nás.
Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se blatenský zámek řadí ke klenotům mezi českými hradními komplexy.

Se strakonickým hradem se pojí pověst o bílé paní. Ta se zjevovala na hradbách, procházela se po ochozu věží a na kamenném stole pod schody do muzea údajně připravovala medovou kaši, kterou poté krmila hodné děti. Strakoničtí radní na tuto pověst navázali a kdysi se u tohoto kamenného stolu jednou do roka rozdávala kaše všem chudým.
Jiná legenda tvrdí, že Strakonice kdysi zachvátil krutý hladomor. V té době zde žil městský radní se svou velmi pyšnou a marnivou ženou, která se rozhodla, že si nechá zhotovit střevíčky z chlebového těsta. Poté, co jí je pekař upekl, vydala se v nich na ranní mši. Když kráčela ke své lavici, ozvala se najednou hromová rána a marnivá paní se propadla do země. Zůstala po ní jen obrovská jáma v podlaze kaple. Zůstala prý přikovaná v podzemí k železnému sloupu. K jejímu vykoupení dojde teprve tehdy, až nad branou třetího hradního nádvoří vyroste jeřáb tak silný, aby z něj šla vyřezat kolébka, ve které bude spát dítě.

Helfenburk je druhou největší zříceninou v Čechách. Rozlohou 1,30 hektaru se může srovnávat s hradem Rabí.
Helfenburk je odpočinkový hrad. Jeho specifikem je, že si zde mohou návštěvníci chodit prakticky kde a jak chtějí, pokud dodržují daná pravidla. Mohou si zde udělat i oheň nebo na hradě strávit noc, což není na jiných podobných památkách obvyklé.
Povolení ke stavbě hradu vydal roku 1355 král Karel IV. Ve druhé polovině 15. století bylo k monumentálnímu hradu přistavěno ještě velké předhradí. Majitelé se zde často měnili a ač se hrad několikrát vrátil zpět svým zakladatelům - Rožmberkům, je od dokončení jejich nového sídla, zámku Kratochvíle, již koncem 16. století uváděn jako pustý. Žádný z dalších majitelů hrad již neobýval.