Poldr nebude financovat obec, ale Povodí Vltavy. Celkové náklady se odhadují na dvanáct milionů korun a realizace by měla probíhat v příštím roce.
Druhou velkou letošní akcí přímo v obci je odbahnění a rekonstrukce návesního rybníku, které přijde asi na devět milionů korun. „I tyto úpravy souvisí s povodněmi, neboť rybník se zaplnil bahnem při loňské dubnové bleskové povodni,“ říká starosta.
Dalším plánem obce do blízké budoucnosti je výměna oken a rekonstrukce podlahy v místním sálu hostince. „Máme zažádáno o dotace a celkově počítáme s investicí 200 000 korun,“ informuje Jiří Kulík.
V Bílsku by mělo vyrůst i nové dětské hřiště s předpokládaným rozpočtem 370 000 korun. Plánované prvky byly zařazeny na základě přání místních dětí a jejich rodičů. „Na jeho financování už jsme také zažádali o dotace a ještě budeme žádat o peníze na opravu rybníčku v Netonicích a na nové autobusové zastávky v Bílsku a Netonicích,“ pokračuje starosta. Obec má roční rozpočet 2 500 000 korun, tudíž je v realizaci svých plánů závislá především na dotacích.
Pod obec Bílsko spadají ještě osady Netonice a Záluží. Dohromady zde žije 215 obyvatel.
V roce 2008 se v obci obnovila činnost dobrovolných hasičů. Ti pořádají každoročně hasičskou soutěž. „Koná se vždy druhý víkend v červenci a letos plánujeme už čtvrtý ročník,“ konstatuje Jiří Kulík. Soutěž na louce pravidelně moderuje František Mareš a večer následuje vyhlášení a diskotéka v obecním sále.
Bílsko má nyní družstvo jak mužů, žen, tak i starších pánů, jak se nazývají. „Je dobré, že se členy stali především mladí obyvatelé. Třeba se někdy podaří sestavit i družstvo dětí,“ doufá starosta.
V loňském roce byl opraven jeden z hospodářských objektů bývalé fary, kde se zhruba třetina předělala na hasičárnu. Celý objekt se opravil nákladem cca 300 000 korun, z čehož polovina šla z dotací.
Funguje zde i myslivecké sdružení, kde jsou členy i obyvatelé jiných okolních obcí.
Pravidelně se v Bílsku konají dva plesy – jak jinak než hasičský a myslivecký. Další akce v obci pořádané jsou například dětský karneval, oslava mezinárodního dne žen, pouťová zábava, mikulášská besídka, adventní koncert v místním kostele či pingpongový a nohejbalový turnaj. Teď místí čeká stavění májky a letošní premiérové loučení s prázdninami.
Poslední úřední změna názvu obce byla zavedena ministerstvem vnitra roku 1924. Tehdy bylo Blsko úředně přejmenováno na Bílsko.
Z historie obce…
Část Prácheňska, na západ od vrcholku zvaného Hrad (667 m n.m.), svou polohou lákala k osídlení už od dávnověku. Na samém vrcholku Hradu jsou ještě patrny zbytky valů starého slovanského opevnění, jak dokladuje B. Dubský, mylně zvaného Markomanským. Kolem této lokality vedla odbočka Zlaté stezky, po které byla dopravována hlavně sůl z bavorského Pasova přes Prachatice do Prahy.
Při této stezce vznikaly první osady. Ve vodňanském a píseckém muzeu jsou uloženy bronzové nálezy z období pozdní doby halštatské (700 - 400 př. n. l.) nalezené v okolí této cesty (lokality Táhlý, nad Boubeníků a Na Klíčatkách). Na vrcholu Hrad je doloženo osídlení archeologickými nálezy již ve starší době bronzové, okolo 1500 př.n.l. a slovanské mohylové pohřebiště z 8. - 9. století.
O významu této cesty vypovídají i dvě písemně zaznamenané události: Roku 1358 při své cestě do Pasova datoval a podepsal král Karel IV. v sousedních Pivkovicích listinu, ve které přiznal majetky konventu Johanitů ve Strakonicích. Roku 1584 tudy projížděl renesanční šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, navracející se domů z Jeruzaléma ve Svaté zemi. Ve své knize Cesta z Čech až nakonec světa napsal, že jeho první zastávkou v Českých zemích byla skočická fara, kde byl farářem jeho bratr.
Další důkaz osídlení je na parcele u Táhlýho vpravo od dnešní silnice. Černá ornice na ploše větší než 50 metrů čtverečních svědčí o velikém milíři, kde po léta bylo páleno uhlí.
Dominantou obce je kostel sv. Jakuba Většího, k němuž přiléhala fara. Kostel byl připomínán již jako farní od roku 1350. Z druhé strany kostela bývala zemanská tvrz, dnes č. 11 u Vaňatů. V roce 1395 byl purkrabím na Helfenburku vladyka Ondřej z Blska. Předpokládá se, že také matka Petra Chelčického pocházela z Bílska.
Umístění kostelů s patroniciem sv. Jakuba, jako patrona poutníků, úzce souvisí se zmiňovanými prastarými obchodními stezkami na území jižních Čech. Týká se to např. i kostelů: na východ od Bílska v Týně n. Vlt. (přestavěn 1279), na jih od Bílska v Prachaticích, západ od Bílska v Malenicích, Kasejovicích a Nepomuku, i na sever od Bílska v Čížové u Písku, a v Praze vedle Ungeltu. Zajímavý kostel stojí v obci Sv. Jakub u Kolína, pojmenování vsi podle patrocinia kostela je běžné i v jiných regionech.
Podle výpisků z třeboňského archivu za časů válek husitských a ještě více za války třicetileté byla osada zničena a zpustošena a celá lehla popelem. Z kostela zbyl jen presbytář, který byl dlážděn kamennými deskami, pročež se zachoval až do dnešních časů. Osada Blsko byla původně dosti rozsáhlá. Prvním známým patronem zdejším byl rytíř pan Mikuláš Diviš Radkovec. V roce 1630 byl za jeho přispění kostel obnoven přibližně do nynější podoby. Posloupnost zdejších farářů se datuje od roku 1649.
Z historie hasičů…
Hasičský sbor v Blsku byl založen v roce 1888. Velitelem sboru byl tehdy Tomáš Vančata, předsedou řídící učitel Václav Vlček.
Nová stříkačka na ruční pohon byla pořízena z peněz, které byly získány z výtěžků plesů, ochotnických představení a darů občanů.
Kronika sboru byla založena učitelem Hrdličkou a vedena s veškerou pečlivostí. Od té doby se však kronika ztratila.
V roce 1930 předělal Jan Svoboda stříkačku na motorový pohon. Osvědčila se i při požáru u Vlčků v roce 1933.
V roce 1950 byla kronika z politických důvodů uschována panem Janem Hoškem.
