„Zažádali jsme o dotace na SZIF a udělali nové bezdrátové rozhlasy ve Skočicích i v Lidmovicích, nové osvětlení v Lidmovicích a opravili jsme některé cesty,“ informuje starostka Skočic Dagmar Žílová. Polovinu dotací už obec dostala, na druhou čeká.

Pod skočický obecní úřad spadají také sousední Lidmovice.

Ve stejném roce se také ve Skočicích zrealizovaly úpravy v okolí místního hřbitova, které celkově vyšly na 280 000 korun. Polovinu z toho pokryla dotace.

Plánem pro rok 2011 je zkvalitnit odběr vody v Lidmovicích. „Máme dva své vodojemy, z nichž jedním zásobujeme Skočice a druhým Lidmovice a Krašlovice,“ vysvětluje starostka.

Dalším plánem, nebo spíše přáním, je vznik přechodů ve Skočicích i Lidmovicích. O ně už obec usilovala, ale zatím marně. Přitom v obcích není žádný přechod, i když tudy vede hlavní silnice.

V roce 2009 bylo dokončeno dětské hřiště. „Bylo by třeba udělat ještě velké hřiště pro starší děti, ale bohužel není prostor. To samé by chtělo i v Lidmovicích,“ tvrdí Dagmar Žílová. Do budoucna se ale o jejich vybudování bude obec snažit.

Jediný spolek, který v obci funguje, je sbor dobrovolných hasičů. „Máme tady jak mužské, tak ženské družstvo. Obě jezdí občas na hasičské soutěže,“ zmiňuje starostka. Ve Skočicích byl hasičský sbor založen v roce 1890.

Co se týče kulturních akcí, konají se ve Skočicích pravidelně plesy, májka, pouť, loni proběhlo 3. setkání rodáků a už pošesté se konal prosincový pochod na hrad, kterého se zúčastnilo přes padesát lidí. Poprvé se letos připravuje dětský maškarní bál. „Já jsem ve Skočicích dvacet let, ale nepamatuji, že by někdy něco takového v obci bylo. Přitom dětí je tu dost,“ pokračuje starostka. V současné době žije v obci třicet dětí do patnácti let z celkových 154 obyvatel.

Aktuálním problémem číslo jedna je rušení skočické pobočky pošty. „Pošta tady neplatí žádný nájem, a přesto chce pobočku zrušit. Pro místní to určitě nebude lehké, než si zvyknou,“ uvádí starostka. Pošta funguje ve Skočicích od 21. srpna 1893.

Budova, kde pošta sídlí, patří obci. Jak se případně s prázdnými prostory naloží? „Zatím tuto otázku moc neřešíme, ale jedna z možností je přestěhovat do budovy obecní knihovnu. Knížky si tady lidé půjčují dost a současné prostory knihovny nejsou nic moc,“ pokračuje Dagmar Žílová.

Ve Skočicích je dvě hodiny denně otevřen obchod a funguje tady pohostinství. V Lidmovicích hospoda také funguje, avšak potřebovala by v nejbližší době opravit.

V roce 2009 se v Lidmovicích postavily dvě nové čekárny. Lepší čekárny by si přáli i ve Skočicích.

Děti ze Skočic dojíždí do Mateřské školy v Drahonicích, kam je sváží mikrobus. Na ten obec finančně přispívá. Do školy jezdí místní děti do Vodňan nebo do Cehnic.

Nedaleko Skočic se nachází Kocanda, kde se už třicet let pravidelně pořádají dětské letní tábory. Ty jsou stejně tak i v budově celní školy ve Skočicích. Tam mají děti možnost využívat jak chatky, tak i přímo prostory školy.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. V tom roce došlo k majetkovým sporům mezi zemany Strankou (Strakou) a Onešem. Její skutečný vznik však bude sahat mnohem hlouběji do historie.
Důvodů je hned několik, například to, že obec leží blízko jedné větve Zlaté stezky, která odpradávna vedla od Šumavy do nitra českých zemí. Dalším důvodem je pak bezprostřední blízkost hradiště, které se nachází na jednom z vrcholů kopce zvaného Hrad nebo také Skočický hrad. Při výstupu z hradiště jeho jedinou branou sejdeme nejkratší cestou dolů z kopce právě přímo do Skočic.
Na území obce nebyl nikdy prováděn žádný konkrétní archeologický průzkum dokazující osídlení starší, než je první písemný záznam. Ale například v roce 1889 byly v blízkosti Skočic nalezeny kamenné pazourky (kopí) svědčící o daleko starším osídlení tohoto místa.
Z o něco mladší doby pak pochází nález kamenné formy na odlévání bronzových předmětů, která pochází přibližně z druhého tisíciletí před naším letopočtem.
Sporadické nálezy střepů pravěké keramiky počátky osídlení tohoto místa jen potvrzují.
Roku 1399 se před dvorský soud dostává spor dvou zemanů Stranky (Straky) a Oneše ze Skočic. Týká se vsi a tvrze. Stranka (Straka) obviňuje Oneše z toho, že drží jeho dědictví neoprávněně. Ves byla původně rozdělena na dvě části (dnešní silnicí) a v každé části byla tvrz. O jakou se šlechtici soudili, není známo. Jaký přesný příbuzenský vztah mezi zemany byl ani to, jak spor dopadl, také není známo.
Historie samotného zemanského sídla se patrně začala psát již o něco dříve, než je první písemná zmínka o Skočicích. Ve vsi se nacházely tvrze dvě, což v té době nebylo žádnou zvláštností, že ves byla rozdělena na dva a více dílů a každý z nich patřil jinému šlechtickému rodu nebo jinému sourozenci jednoho rodu.