Činu se Dunka dopustil 1. července po čtrnácté hodině na mostě u Nového Spolí.

Přiblížil se zezadu k poškozené, chytil ji kolem pasu a se slovy, že ji chce, ji natlačil na bednění. S příkazy „drž hubu a drž“ si rozepnul kalhoty, vyndal přirození a snažil se ženě stáhnout kalhoty. Když se mu vysmekla, vytáhl ji za vlasy, nutil ji k orálnímu sexu a dál se pokoušel ji svléct a vniknout do ní. Posléze si úd třel až k vyvrcholení.

Tak má situaci za zjištěnou Okresní soud v Č. Krumlově. Uzavřel, že takto si Dunka počínal, ač byl v roce 2000 odsouzen mj. za loupež a znásilnění k trestu devět a půl roku, z jehož výkonu byl propuštěn 6. března 2009.

Soud proto užil paragrafu o mimořádném zvýšení trestu a obviněného poslal tentokrát na deset a půl roku do vězení.

Obžalovaný skutek popíral, tvrdil, že poškozenou nezná a viděl ji prý až u hlavního líčení. Její obvinění si prý nedovede vysvětlit. Údajné nezletilé svědkyně události byly k výpovědím proti němu navedeny otcem, s nímž měl spory. V jejich líčení události a v popisu svršků obou aktérů obviněný shledával rozpory.

Poškozená řekla, že ji na cestě z nákupu oslovil obžalovaný, šel za ní a uchopil ji kolem pasu. Žádala ho, aby jí dal pokoj, že se na ně dívají lidé, že chce domů, ale snažil se jí stáhnout kalhoty. Když spadla na zem, přiblížil jí k obličeji penis a chtěl uspokojit. Snažil se dál o styk a nakonec si pochválil, že to bylo fajn . . .

Tři nezletilé svědkyně podrobně popsaly, co se na mostě odehrálo – schovaly se za bednění a „na střídačku“ děj sledovaly. Jejich otec pak událost oznámil policii. Poškozená se prý ze studu na ni sama neobrátila.

Okresní soud připomněl, že Alexander Dunka byl devatenáctkrát soudně trestán, z toho třikrát za znásilnění. Krátce po výkonu trestu za obdobný skutek se dopustil stejného činu znovu. Soud proto užil paragrafu o zvýšení sazby a ukládal mu trest v rozpětí od 7,8 do 13,4 roku. Na horní hranici nešel proto, že Dunkův skutek tentokrát zůstal ve fázi pokusu a že vůči poškozené neužil hrubého násilí.

Obhájce Mgr. Pavel Marťán před krajským soudem mimo jiné mínil, že podle popisu události poškozená byla schopna se bránit. I podle vlastních slov měla ruce volné, mohla také samozřejmě volat o pomoc. Tak jako ona se prý nechová typická oběť znásilnění, a otázka je, zda se vůbec objektivně bránila. Nebyla prý tak omezována v pohybu, jak uváděly svědčící děti. Ty podle obhajoby vycházely z dětské fantazie, představ, smyšlenek.

řesvědčivě nepopsaly ani osobu obžalovaného.
Posléze by soud podle obhájce měl zvážit, zda je u činu

e stadiu pokusu a bez užití hrubého násilí správné zvyšovat sazbu. Soud ani nezjišťoval, jak se obžalovaný choval ve vězení při výkonu posledního trestu, tedy zda je vskutku natolik narušen.

Alexander Dunka pak zopakoval, že trvá na své výpovědi. „Neznám tu paní, za takové činy jsem seděl, ale tentokrát jsem to opravdu neudělal,“ řekl.
Krajský soud ale jeho odvolání zamítl.

I podle něj se obžalovaný pokusil přes odpor poškozené o pohlavní styk. Nevolala hlasitě o pomoc, také ze studu, ale z toho nelze dovodit, že by Dunkovi nebyl jasný její nesouhlas s jeho počínáním. Dávala jej dostatečně najevo, odstrkovala ho, natahovala si zpátky stahované kalhoty. „Kdyby nekladla odpor, tak by k dokonání styku došlo,“ argumentoval předseda senátu.

Připomněl, že už v minulosti si Dunka pohlavní styk vynucoval. Uložený trest za nový skutek se pak odvíjí od rozsáhlé recidivy obžalovaného a užití paragrafu 59,1 je odpovídající, uzavřel předseda senátu odůvodnění rozhodnutí. To je pravomocné.