„Celkově by se dal letošní rok považovat za průměrný. Květového medu bylo sice o třicet až čtyřicet procent méně a na kilogramy medu jsem na tom byl celkově hůř než předešlé roky, ale na penězích lépe,“ říká včelař Josef Švelch. Za kilogram medu dostal o dvanáct korun více než loni.
Devadesát procent jeho produkce jde do ciziny, především do Německa. „Med určitě ještě podraží. Minimálně okolo Vánoc a po Novém roce, kdy je o něj zvýšený zájem,“ pokračuje včelař.
Podle informací Základní organizace Českého svazu včelařů Strakonice bylo letos vytočeno 19 990 kilogramů medu. „Z toho bylo 4919 kilogramů prodáno zpracovatelům. Celkem bylo také získáno 569,7 kilogramů vosku, z čehož bylo 64,2 kilogramů prodáno zpracovatelům,“ informuje předseda ZO ČSV Bohumil Votava.
V letošním roce navíc došlo v porovnání s předešlými lety k nárůstu včelstev – ZO ČSV jich v současné době registruje 1334. Takový počet včelstev byl zaznamenaný naposledy v roce 2004, pak začal postupně klesat.
Bylo odchováno 340 včelích matek.
Bylo vytočeno 19 990 kilogramů medu a celkem získáno 569,7 kilogramů vosku.
Jako na nejlepší období pro včelaření vzpomíná Miloslav Scherling z Číčenic na osmdesátá léta minulého století. Celkem už se tomuto koníčku věnuje třicet let. Zabývá se šlechtitelským chovem matek i výrobou a prodejem včelích produktů.
Jak jste se ke včelařství dostal a jak dlouho už se mu věnujete?
Včelařství se věnuji 30 let. V dětství jsem se se včelami setkal díky svému dědovi, který mě s sebou brával a ukazoval mi zajímavý život včel. Od roku 2005 do roku 2009 jsem studoval včelařskou školu v Nasavrkách, po závěrečných zkouškách jsem byl jmenován učitelem včelařství ČSV.
Pamatujete, kdy bylo nejlepší (nebo naopak nejhorší) období, co se týče produkce medu?
Nejlepší období pro včelaření byla 80. léta minulého století. Pěstitelé dokázali finančně ohodnotit opylovací činnost včel, začala se na větších plochách pěstovat řepka olejka a byla poměrně častá i snůška z lesa, to znamená tmavý med. Nejhorší roky byly obvykle, když se povedl Medard - pršelo a z lesa bylo málo tmavého medu nebo žádný.
Jak si stojí letošní rok?
Letošní rok 2010 můžeme hodnotit jako dobrý v Čechách, hlavně na západě, kde byla významná lesní snůška. Na Strakonicku byla sezona dobrá i přes deštivé počasí v květnu. Byly poměrně velké rozdíly ve výnosu na stanovištích několik kilometrů od sebe. Po několika letech byla letos snůška tmavého medu z lesa. Naopak na Moravě byla většinou situace podstatně slabší. Propršela snůška z akátu, která je na jihu Moravy snůškou hlavní.
Čím je ovlivněna produkce medu?
Snůška medu je ovlivněna kondicí včelstev (dobré bývá teplé jaro), počasím (teplo, žádné velké či trvalé srážky), snůškovými zdroji v doletu včel (řepka, ovocné sady, duby, smrky, javory, v teplejších krajích akáty). Choroby včel mají vliv pouze při větším rozšíření v chovu včelaře, což by znalý včelař neměl dopustit.
Jakého medu je letos nejvíce, popřípadě nejméně?
V letošním roce u nás bylo zhruba stejně medu květového i tmavého lesního.
Zvyšuje se v poslední době cena medu? Popřípadě bude se zvyšovat?
V poslední době se zvyšuje cena kvalitního medu od včelařů, kteří si dokáží cenit nejen výsledků své práce, ale i práce druhých. Mám - li v letošním roce zlatou medaili za med v soutěži Český med 2010, kterou pořádá Výzkumný ústav včelařský, kde je doložen i fyzikálně - chemický rozbor, bakteriologické vyšetření a senzorické posouzení, tak vím, jak kvalitní med produkuji a nemusím se obávat, že nedokážu obhájit vyšší cenu svého medu. Dle statistického hlediska byla průměrná cena medu na trhu v roce 2009 126 korun za jeden kilogram. V této ceně jsou samozřejmě započítané i ceny medů z velkých řetězců, které ne každému chutnají, o původu se radši ani nezmiňuji.
Pohyb ceny zatím však příliš očekávat nelze, protože krize ve světě i u nás má opačný vliv na cenu, než bychom si přáli. Cena je 100 – 120 za kg medu, na trzích se objevuje i cena až 150 Kč za kg. Naopak včelaři také prodávají med za 70 Kč za kg, což znamená, že si nedokáží vážit své práce! Navíc, výtěžek medu je jen zlomek užitečné činnosti včel, protože hlavní přínos včel je v opylovací činnosti a tudíž ve zvyšování výnosu pěstovaných plodin – včela je z hlediska výroby potravin třetím nejdůležitějším živočichem naší planety!
Jaký je mezi lidmi zájem o včelí produkty? Co kupují nejvíc?
Největší zájem je o med, ale stoupá také zájem o druhové medy i o med pastovaný, což je řízeně zkrystalizovaný med jemné prstovité netekoucí konzistence. Zvyšuje se i zájem o medovinu, což je vykvašený roztok medu ve vodě s přídavkem rozličných bylin či koření – co výrobce, to rozmanitá chuť! V budoucnu lze očekávat zvýšenou spotřebu medu, máme zatím průměrnou spotřebu asi 0,7 kilogramu na osobu, Němci dva kilogramy na osobu.