Psal se 1. duben 2008, když v odpoledních hodinách baštýř u Záblatí na Lomnicku našel u silnice za odbočkou na Ševětín mrtvého muže.

Týmu kriminalistů chvilku trvalo, než zjistili totožnost mrtvého, který byl zastřelen dvěmi ránami. Mezi vyšetřovací verze v počátku patřila vedle náhodné události i možnost vyřizování účtů.

Ukázalo se, že jde o sedmatřicetiletého muže z Benešovska, který jezdil po republice a prodával oleje. V osudný aprílový den se pohyboval na jihu Čech. Byl na Českobudějovicku, Českokrumlovsku a také na Třeboňsku.


A to se mu stalo osudným. Jak říkala jeho manželka, měl ve zvyku někde na parkovišti zastavit a odpočinout si. Tentokrát si vybral odpočívadlo mezi Lomnicí nad Lužnicí a Veselím nad Lužnicí, zde následně i policie našla jeho opuštěné služební vozidlo.

Muž ještě ráno odvezl děti do školy a vydal se za prací na jih Čech. V Třeboni navštívil dvě firmy, pak odjel do Českých Budějovic, kde jeho pohyb zaznamenala i kamera a do Českého Krumlova. Vracel se do Třeboně, ale zde se mu nepodařilo zastihnout v jedné firmě člověka, se kterým měl jednat a spojil se s ním pouze telefonicky. Za hodinu byl již nalezen mrtvý. A za zhruba další hodinu již někdo vybíral v bankomatu na jeho kartu peníze.
Policie po čase zveřejnila fotografii muže, který by mohl mít s případem nějakou souvislost a později výzvu s fotografií opakovala s tím, že se může jednat o vraha obchodníka s oleji.

Na začátku prosince byl vrah dopaden a k jeho zjištění významně pomohli i občané, kteří na fotografii poznali muže z Táborska.

„Mně to manžela a dětem tátu už nikdy nevrátí,“ sdělila Deníku po této zprávě manželka zavražděného. Přiznala ale, že možná přijde i trochu úleva, že se jí v hlavě nebudou honit myšlenky, zda dlouho netrpěl, zda ho někdo nemučil.

Co se vlastně u Záblatí stalo, začal vloni rozplétat soud. Vrah z Táborska se po rozvodu dostal do finančních problémů a věřitelé hrozili exekucí. Dostal nápad, že někoho postraší a sebere mu peníze. Opatřil si pistoli a jezdil na Třeboňsko číhat na cizince.

Až přišlo osudové setkání na odpočívadle u odbočky na Ponědraž. Asi po hodině čekání přijelo auto. Řidič ve voze něco dělal a vrah k němu přisedl. Se zbraní v ruce ho donutil, aby mu vydal 700 korun a platební karty. K nim si vymohl i PIN kód. Prý chtěl vědět, co má řidič v kufru, tak ho vyzval, aby jel dál. Na lesní cestě nedaleko rybářské bašty ho přinutil zastavit. Pak již události nabraly rychlý spád. Vrah se chtěl přesvědčit, co je v kufru auta a nechal svou oběť vystoupit. „Zahlédl jsem jeho pohyb, nevěděl jsem, co dělá a v rozrušení jsem od boku po něm vystřelil,“ uvedl u soudu.

Jeho tvrzení, že nechtěl vraždit, však soudce neuvěřil. Již jenom fakt, že na oběť čekal s nabitou zbraní, nemaskoval se a po vraždě odjel zpět na parkoviště a z auta mrtvého vzal věci a vzápětí vybral peníze z bankomatu, svědčí o opaku. A uložil výjimečný trest odnětí svobody na 19 let.