Podle praktického lékaře Jiřího Tuháčka lidé vyhledávají zdravotnickou pomoc v důsledku výkyvů teplot s větší frekvencí po celé letní období. ,,Jsou to hlavně problémy se zády a močovými cestami. Lidé by v období, kdy se mění počasí, měli eliminovat fyzickou zátěž. Často o svých nemocech neví a ty se mohou v důsledku prudkých výkyvů projevit,“ dodává. Pozor by si měli dát hlavně kardiaci a lidé, kteří mají problémy s dýchacími cestami.

Jiří Tuháček vidí hlavní problém v nedostatku tekutin. ,,Hlavně starší ženy pijí málo tekutin a myslí si, že jedna sklenička vody stačí,“ vysvětluje pitný režim.

Rychlé změny počasí na sobě pociťuje i Miluše Kubátová ze Strakonic. ,,Většinou mě všechno bolí, hlavně klouby, a jsem unavená. Ale vážnější problémy jsem kvůli tomu neměla. Nechávám tomu volný průběh a neřeším to,“ říká k aktuálnímu stavu. Dodává, že má raději chladnější počasí.

Vliv na zvířata

Lidé by v případě velkých změn počasí měli myslet na sebe, ale neměli by zanedbat ani péči o své domácí mazlíčky. Podle veterináře Marka Vondřičky ovšem velké výkyvy počasí zvířata moc neovlivňují. ,,Větším problémem jsou spíše vyšší teploty. Pes snáší teplo lépe než třeba kočka,“ říká.

U zvířat může docházet zejména k takzvané hypertermii (přehřátí), čili stavu organismu, při kterém nekontrolovatelně stoupá teplota. ,,Pes či kočka se potí jen minimálně a nemohou tak velké teplo ventilovat ven,“ shrnuje nejčastější problém v letním období Vondřička. Projevuje se to tím, že zvíře zrychleně dýchá a je velmi neklidné, případně má již namodralý jazyk. ,,První pomocí je radikální ochlazení. Nejlepší je umístit psa či kočku pod sprchu se studenou vodou tak, aby se co nejméně lekli, nechat je poté chvíli proběhnout a postup v případě potřeby zopakovat.

V ordinaci veterináře Vondřičky se toto léto takové případy vyskytly, u jednoho psa velké teplo spojené s obezitou zapříčinilo jeho smrt. U zvířat, zejména koček, není dobrý při vysokých teplotách pobyt v panelovém domě či zavřeném autě vystaveném na slunci.

,,Pro zvíře jsou rizikové i velmi nízké teploty. U psů, třeba u dobrmanů, kteří mají málo srsti, může docházet k selhávání orgánů, protože mají málo energie. Důležité je nevystavovat chladu ledviny,“ dodává Vondřička.

Trpí i psychika

Změny počasí mají nezanedbatelný vliv i na psychiku jedince. Citlivé povahy reagují na změny počasí třeba ospalostí, poruchou spánku i nálad jako je podrážděnost, nebo naopak skleslost. Snižuje se značně i schopnost koncentrace. Psycholožka Anna Klimperová zaznamenala díky změnám počasí zvýšený příliv oslabených jedinců do své ordinace. ,,Je to ale přirozený stres, který může působit jako trénink či posílení organismu. Je to stejné jako přechod z jednoho ročního období do druhého,“ dodává.

Největší denní amplitudy, tj. rozdíl mezi maximální a minimální denní teplotou, byly na Strakonicku naměřeny 1. srpna, kdy byl rozdíl 18,4 °C, 11. července (rozdíl 17,4°C) a 29. června (17,8°C). Maximální teplota v červenci byla 33,5°C a minimální 8,8°C.