Jednatel a majitel firmy RETA Martin Vrba nám minulý pátek přiblížil svět podnikání v elektrotechnice a elektrospotřebičích. Svojí volbou nás posunul do jiné sféry – na jeho otázky bude odpovídat Miroslav Český, šéf a jednatel společnosti S.V.G. Strakonice. Firma se zabývá dovozem a distribucí mraženého i chlazeného zboží, prodejem koření a specialit pro italskou kuchyni.

Je tvé mládí také spojeno se Strakonicemi ?

Mé mládí není úplně přímo spojeno se Strakonicemi, i když jsem se v roce 1955 narodil ve strakonické nemocnici, kde v místní kapli mne také pokřtili. Naše rodina žila v malé obci Nebřehovice nedaleko Strakonic, kde jsem vyrůstal obklopen přírodou a kam jsem se po letech zase vrátil.

Kdy ses rozhodl začít podnikat a jaké byly začátky podnikání?

K vlastnímu podnikání jsem se dostal v roce 1993, když jsem si koupil podíl ve společnosti, ve které jsem byl zaměstnán.
Jeden z majitelů se rozhodl pro jiný typ podnikání a jeho podíl mi nabídli ke koupi, já tuto příležitost využil a začal jsem s podnikáním. I přes složité začátky v pronajatých prostorách, které jsme později odkoupili, postupně zrekonstruovali a přistavěli nové kapacity pro skladování a distribuci potravin, splňující přísné veterinární a hygienické normy Evropské unie.
Podařilo se nám vybudovat dobře fungující podnik ke spokojenosti naší i našich obchodních partnerů. Toto všechno by samozřejmě nebylo možné bez pomoci spolehlivých zaměstnanců, dobrého obchodního teamu a zázemí v rodině.

Myslíš, že je velký rozdíl mezi počátky podnikání v devadesátých letech a dnes?

Myslím, že největší problém v dnešní době je přijít s něčím novým, co má naději zaujmout. Naopak v první polovině devadesátých let, kdy ještě trh nebyl tak nasycen jako dnes, bylo možné uspět téměř s čímkoliv. V každém případě ať už se začínalo tenkrát nebo nyní, neměla by být hlavní priorita podnikatele výdělek za každou cenu, ale kvalitní služby nebo zboží a tím získat maximum spokojených zákazníků.

Co bylo tvojí inspirací vybudovat významný velkoobchod v daném oboru?

Mojí velkou inspirací byl rodinný podnik mého zahraničního partnera, který byl založen v roce 1952. Od svého založení otcem mého partnera se orientuje na distribuci kvalitních surovin do hotelů, restaurací a závodního stravování.
Toto je i náš cíl, kterého se snažíme společně s našimi zaměstnanci a spolupracovníky dosáhnout.

Tvým oborem je gastronomie a kulinářské speciality. Připravuješ i sám doma pro své nejbližší vybrané speciality?

Samozřejmě vaření a příprava různých pokrmů je pro mne relaxace a příjemná zábava. Díky svému povolání mám možnost seznámit s širokou škálou různých surovin ze všech koutů světa a také se špičkovými odborníky v oboru, kteří mne nechají nahlédnou do tajů svých kuchyní jak v tuzemsku, tak v zahraničí. O tyto zkušenosti se mohu opřít nejen v profesním životě, ale i při přípravě jídel pro své nejbližší a hosty.

Jakým restauracím nebo jaké kuchyni dáváš přednost?

Je rozdíl, jestli volím restauraci pro běžný oběd, kdy střídám klasickou českou kuchyni s mezinárodní.
Pro slavnostní obědy nebo večeře volím rád různé národní kuchyně. V každém případě pokud je to možné, upřednostňuji návštěvu u našich zákazníků.

Máš ještě při svém vytížení volný čas na své koníčky?

Díky tomu, že ve společnosti pracují nejbližší rodinní příslušníci, na které se mohu vždy spolehnout, mi čas na mé záliby zbývá.

Jaká lidská vlastnost ti v obchodě a při každodenním kontaktu se zákazníkem nejvíc vadí?

Nejen v obchodě, ale i v běžném životě mi u lidí vadí vypočítavost a jejich malost. V mnoha případech postrádám mezi lidmi více velkorysosti .
Budovat dobré partnerské vztahy nejen v obchodě, ale i v životě, je možné jen na poctivých základech. Tímto se řídím i ve svém životě.

Do dalšího kola seriálu rozhovorů Štafeta Strakonického deníku oslovil Miroslav Čech jednatele společnosti Garantstav Strakonice Radima Žahoura.

Miroslav Český: Narodil se 6. srpna 1955 ve Strakonicích. Po ukončení základní školy absolvoval odbornou školu v Českých Budějovicích.
V roce 1974 nastoupil na vojenskou základní službu do Uherského Hradiště, ze které se vrátil v roce 1976.
V letech 1976 až 1978 pracoval jako vedoucí prodejny v podniku Domácí potřeby. V roce 1978 nastoupil do Zemědělského stavebního sdružení později přejmenovaného na Agrostav (dnešní Prima) jako řidič nákladního vozu. Odtud odešel v roce 1992 . Oženil se v roce 1977, má jednu dceru, která se narodila v roce 1980. Nyní se s manželkou radují ze tří vnoučat – Dominiky, Nikol a nejmenší Karolínky.