Již dva roky vede Martina Štanglovičová Vazební věznici v Českých Budějovicích. „Daří se nám více zaměstnávat vězně, ale chybějí nám peníze na investice,“ shrnuje současný stav šestatřicetiletá absolventka Pedagogické fakulty v Brně.

Praská českobudějovická věznice ve švech?

Českobudějovická vazební věznice je stejně jako ostatní věznice v republice naplněná. V obsazenosti odsouzených jsme stále přes sto procent. Z celkové kapacity pro téměř tři stovky vězňů je asi jedna třetina obviněných a dvě třetiny odsouzených.

Počet odsouzených je větší, než kolik je míst ve věznicích. Jejich přeplněnost by snížilo zavedení domácího vězení, že?

Samozřejmě. Vězení je nákladné. Pokud by tedy mohl pachatel určité trestné činnosti vykonat trest jinak než ve vězení, bylo by to pro společnost levnější. Jedná se například o tresty za nedbalostní trestné činy, které si odpykávají pachatelé ve věznici s dohledem, tedy té nejmírnější kategorii. Patří k nim také činy, kterých se lidé dopustili v souvislosti s výkonem svého zaměstnání. Domácí vězení by se týkalo také řidičů, kteří nešťastnou náhodou zavinili dopravní nehodu. Ministerstvo spravedlnosti již připravovalo projekt, který by zavedl trest domácího vězení do praxe. Jenže byl z finančních důvodů odložen na další roky.

Říká se, že zahálka je matkou hříchu. Chodí vězni pracovat?

Zaměstnávat vězně se nám daří. Začali jsme je zaměstnávat i ve firmách, kde by to nikdo nepředpokládal. Vězni vykonávají pomocné práce hlavně ve stavebnictví, potravinářství a úklidové práce. Tradiční je zaměstnávání vězňů při třídění a odvozu komunálního odpadu. V současné době pracují vězni pro osm firem.Jsem velmi ráda, že roste počet odsouzených, kteří pracují.
Například v červnu jsme byli v celorepublikovém srovnání zaměstnanosti ve věznicích a vazebních věznicích na druhém místě a první v celkové pracovní využitelnosti fondu pracovní doby.

Kde se naopak věznici nedaří?

V rámci krize stagnujeme v realizaci investičních záměrů. Chtěli jsme zlepšit podmínky pro odsouzené a vybudovat pro ně například vycházkové prostory. Jenže tam, kde je potřeba většího podílu peněz, tam my jako organizační jednotka nedosáhneme. Musíme žádat generální ředitelství. I kdyby k nám bylo vstřícné, tak z přiděleného rámce finančních prostředků nemohou potřebnou finanční částku poskytnout. Takže v této oblasti přešlapujeme a vyčkáváme. Musíme najít jiné cesty, třeba s částečnou finanční podporou města. Stále se snažíme o spolupráci, abychom alespoň částečně nějaké investiční záměry realizovali.

Jste již druhým rokem ředitelkou věznice. Co vás na téhle práci baví?

Jižní Čechy mě před lety zcela oslovily a to stále trvá. Českobudějovickou věznici jsem si vybrala koncepčně a těšila se na práci, která mě tu čeká. Mile mě překvapil naturel zdejších lidí, které mám pod sebou i se kterými spolupracuji mimo vazební věznici. Chtěla jsem otevřít věznici pro větší spolupráci s ostatními subjekty – s magistrátem, krajským úřadem nebo zaměstnavatelskými subjekty. Což se nám společně ve větší míře podařilo.

Martina Štanglovičová (36) nastoupila do vězeňské služby v roce 1992. Začínala jako dozorkyně Vazební věznice Praha - Ruzyně. Postupně pracovala jako sociální pracovnice, vychovatelka nebo speciální pedagožka. V červenci 2001 se stala vedoucí oddělení výkonu trestu v Praze - Řepích. Od roku 2006 pracovala jako metodik odboru výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky a prováděla kontrolní a metodickou činnost po celé republice. K jejím zálibám patří hlavně hudba a sport.
Počet vězněných osob se mění téměř každý den. Je závislý na nástupech do výkonu vazby i do výkonu trestu odnětí svobody. K polovině srpna bylo ve věznici umístěno 266 vězněných osob. Odsouzených je 183 a obviněných 83. Odsouzených, kteří jsou umístěni k výkonu trestu ve vazební věznici je 136 a pracuje jich 97. Mimo vazební věznici pracuje 56 odsouzených.