Zhruba 11 tisíc korun dluží cizinci strakonické nemocnici. Z toho 4300 korun za regulační poplatky a 6700 korun za samotné léčení. Za tyto peníze by si nemocnice mohla pro představu pořídit injekční dávkovač.

Podle ředitele nemocnice Tomáše Fialy v současné době dluhy za léčbu pacientů ze zahraničí spíše klesají. „Nyní už to není taková velká částka, zhruba před třemi, čtyřmi lety se to však vyšplhalo až na čtyři sta tisíc korun,“ potvrdil Fiala. Podle něj tento dluh nezapříčinil jeden konkrétní případ. „Bylo toho více, za ty roky se to nastřádalo,“ doplnil Fiala. „Většinou to přijde najednou. Když k nám třeba přijede Moldavan a bude u nás ležet čtrnáct dní na ARO, může se léčba vyšplhat až na půl milionu korun,“ potvrdil.

Za letošek navštívilo nemocnici 83 cizinců, 15 jich bylo hospitalizováno. Šlo především o Američany, Švýcary, Moldávce, Ukrajince, Vietnamce, Němce, Belgičany, Sýřany a Slováky. Nejvíce cizinců navštíví nemocnici kvůli zranění. Kromě chirurgie jsou často hospitalizováni také na plicním či neurologickém oddělení. „Jde jak o dospělé osoby, tak o děti,“ zmínil ředitel nemocnice.

Marie Křížová z Radomyšle si myslí, že by si měl každý cizinec zaplatit poplatek hned po léčbě, nebo ošetření.„Nám přece také nikdo nic v zahraničí zadarmo nedá,“ tvrdí.

Podle právničky nemocnice Aleny Hanáčkové se dluhy vymáhají standardním způsobem přes právníka. Dluhy za péči o cizince stát ani zdravotní pojišťovny neproplatí.

Největší částku dlužil nemocnici emigrant

Josef K., český emigrant se švýcarským občanstvím, byl před více než pěti lety po těžkém úrazu břicha hospitalizován ve strakonické nemocnici, kde ležel zhruba tři měsíce. Úraz si způsobil při práci na pile. Tehdy dlužil nemocnici za svou léčbu čtyři sta tisíc korun. Podle ředitele nemocnice Tomáše Fialy se stal Josef dosud největším dlužníkem, jakého kdy nemocnice měla. Jeho samotného se nám však nalézt, ani nijak zkontaktovat, nepodařilo.

Vymáhání dluhu nebylo jednoduché. „Byl to složitý případ. Problémem bylo, že jsme ještě nebyli v Evropské unii ani v Schengenu. Kromě toho pacient neměl české pojištění,“ potvrdil ředitel nemocnice Tomáš Fiala. Nemocnici se však dluh nakonec podařil vymoci.

Většina stavebních firem na Strakonicku cizince v současné době nezaměstnává. Stejně je na tom i firma InterBAU. „Kdysi jsme nějaké ty cizince pro práci s lopatou zaměstnali. Nyní u nás nikdo ze zahraničí nepracuje,“ potvrdil majitel plzeňské firmy Jiří Najdenov. Podle něj je však většina těchto zaměstnanců na živnosti, tudíž jsou sami za sebe odpovědní. „Kdyby se jim na stavbě něco stalo, mají za sebe sami odpovědnost. Je to standardní postup. Musí být samozřejmě proškoleni a mít povolení k pobytu, ostatní neřešíme,“ doplnil Jiří Najdenov.

Evidence cizinců na Úřadu práce ve Strakonicích se dělí na tři skupiny. K 31. červenci bylo zaznamenáno 335 platných povolení k zaměstnávání pro cizí státní občany, 762 informací o nástupu zaměstnání občana EU/EHP a Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na našem území a 102 informací cizinci, který má udělen trvalý pobyt na území ČR.

Úřad práce zaměstnává nyní pouze cizince, kteří byli evidováni před hospodářskou krizí. „Všichni tito legálně pracující jsou pojištěni,“ říká ředitel úřadu práce Josef Samec. Podle něj pořádali právě minulou středu zaměstnanci úřadu spolu s cizineckou policií kontrolu cizinců na různých pracovištích na Strakonicku. „Žádného nelegálně pracujícího cizince neobjevili,“ doplnil Samec.

Podle Nadi Tejmlové ze strakonického úřadu práce je ze statistik vidět, že počet cizinců, ucházejících se o práci, klesá.

Cizinci na Strakonicku:
Většina stavebních firem na Strakonicku cizince v současné době nezaměstnává.
Evidence cizinců na úřadu práce má tři skupiny:
1. K 31. červenci bylo zaznamenáno 335 platných povolení k zaměstnávání pro cizí státní občany.
2. Dále 762 informací o nástupu zaměstnání občana EU/EHP a Švýcarska nebo jejich rodinných příslušníků nebo cizince, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na našem území.
3. 102 informací zaplňují cizinci, kteří mají uděleno povolení k trvalému pobytu na území ČR.
Úřad práce zaměstnává nyní pouze cizince, kteří byli evidováni před hospodářskou krizí.
Ze statistik je vidět, že počet cizinců, ucházejících se o práci, klesá.

Měli by cizinci při léčbě v nemocnici zaplatit hned na ruku?

Věra Kornoušková, Strakonice: O tom není přece pochyb. Nemocnice by tak nemusela akorát zbytečně své peníze vymáhat zase zpět. Každý by si měl zaplatit, bez ohledu na to, jestli je to cizinec.

Karel Hycnar, Ostrava: To určitě. Všichni jsme viděli nedávno případ v Praze, kdy jsme hradili celou léčbu rumunskému mladíkovi. Kdyby šlo jen o něj, tak budiž, ale víte, co kolem toho bylo.

Ivana Staňková, Strakonice: Na ty jejich poměry, kdy procestují mnohdy celé kouty světa, si to všichni cizinci mohou dovolit. Když my budeme v cizině a něco se nám stane, tak si přece také zaplatíme.

Ludmila Vilánková, Čestice: Samozřejmě, že by měli ihned zaplatit. Známá byla v Anglii, kde dostala angínu a taky si vše musela hradit ze svého. Až tady doma jí to pojišťovna proplatila.

Bohuslava Slavíčková, Poříčí: Nevím, proč bychom na ně měli doplácet my. Měli by si vše hradit sami. Nám přece v zahraničí také nikdo nic zadarmo nedá. Také bychom si léčbu museli uhradit.

Autorem článku je externí spolupracovnice Magdaléna Kadaňová