Někde prší každý den. A když neprší, tak leje. Zemědělci by rádi sklidili, co zaseli, ale zatím jsou bez šancí. Počasí jim pustoší úrodu.
Z Agry Březnice poprvé vyjeli sklízet ozimý ječmen v úterý 7. července. „Po dvou hodinách nás vyhnal z pole déšť. Druhého dne jsme přestali už po hodině,“ naznačil komplikace ředitel firmy Ladislav Hájíček.

I když je obilí zralé, stroje mají problém kvůli silně podmáčeným pozemkům. Dochází k lámání stébel, a tím ke snížení kvality obilí. „V každém případě stoupnou finanční nároky na sklizeň. Bude vyšší spotřeba pohonných hmot i topného oleje na sušení obilí,“ vypočítává Hájíček finanční dopady.

Zvýšené výdaje by se pak podle něj měly promítnout do konečné výkupní ceny. „Ty ale vyjadřují neúctu k lidské práci,“ charakterizoval Hájíček současné nabízené ceny od odběratelů.

Zemědělci z opařanského družstva do polí ještě ani nevyjeli.

„Ke sklizni to není. S vlhkostí přes dvacet procent se obilí nedá sklidit ani usušit,“ vysvětlil předseda družstva František Švadlena s tím, že alespoň dva dny musí být teplota nad dvacet stupňů. Vše je ale dáno nadmořskou výškou, proto mají v Opařanech na hlavní sklizeň ještě čas.

Pokud se počasí umoudří, mohli by podle předsedy mít nejlepší výnosy za posledních deset až patnáct let. Obilí si sami usuší i uskladní. A pak počkají na vhodnou dobu k prodeji.

„Jenže ve výkupu chybí konkurence,“ vysvětlil nevýhody Babišova monopolu Agrofert František Švadlena. Na současné počasí doplatí ještě více malí zemědělci. Ti totiž nemají dostatečné kapacity na sušení a skladování své úrody. Výkupní cena bude tedy ještě snížena o dodatečné sušení výkupem.
O konečných ztrátách je zatím předčasné hovořit. Dokud není zrno pod střechou, nelze jásat, shodovali se včera oslovení farmáři.

Výši své škody už ale mají na papíře v Mažicích. „Dvě třetiny jahod nám shnily na poli. Hodně střízlivým odhadem jsme přišli o půl milionu korun,“ sdělila za Sempru účetní Jana Němcová. Pouze lepší počasí jim může zachránit úrodu cibule a brambor, stejně jako košťálovin.

Neustálými srážkami netrpí jen v zemědělství. Dochází také ke škodám na populaci pernaté zvěře. „Mláďata narozená v červnu často v mokru prochladnou a nakonec uhynou,“ konstatoval předseda okresního mysliveckého svazu Václav Falada.

Autor: Pavlína Macelová