„Je to pro mne obrovská pocta, přestože zaznamenat pro budoucí generace historii je velká zodpovědnost. O to větší pocta, že mne navrhla bývalá kronikářka Marcela Křiváčková,“ řekla tehdy Strakonickému deníku Marie Žiláková.
V květnu 2018 ohlásilo město, že s platností od 1. ledna jste novou kronikářkou. Jak k tomu došlo, kdo byl před vámi a jak na svůj nástup vzpomínáte?
Marie Žiláková: Kronikářkou byla přede mnou Marcela Křiváčková, učitelka českého jazyka. Hodně pobývala na Horské Kvildě, nemohla se tak často věnovat sledování dění ve městě. Proto mě požádala, jestli bych byla ochotna po ní psaní kroniky převzít. Byla to pro mne nová výzva. Přiznávám, že první kroniku jsem psala oproti současné obtížněji. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se dostala do tempa. Součástí kroniky jsou i přílohy, do kterých vkládám aktuální fotografie z různých akcí a událostí a také stavební práce nebo rekonstrukce. Další přílohou jsou plakáty, které zvou na koncerty, divadelní představení, výměnné bazary, soutěže, sportovní klání a podobně.
Pamatujete si, co jste psala jako první příspěvek? Nebo jaký byl nejzajímavější?
Mezi první příspěvky patřily novoroční ohňostroj, první narozené miminko a informace o počasí. Ráda píšu o radostných událostech, mezi které v současné době patří krásná květinová výzdoba města nebo obětavost některých lidí udělat něco více nad rámec svých povinností. Mezi ně patří všichni lékaři, zdravotníci a pracovníci v nemocnicích, kteří se starali o pacienty s covidem a ještě k tomu museli zvládat další zdravotnickou péči. Byla to pro ně velká zkouška, kterou prošli se ctí. Ráda v kronice zaznamenávám zásluhy, sportovní výkony a um našich obyvatel. Je důležité tyto skutečnosti uvádět, protože nic není samozřejmé a měli bychom si vážit sebe navzájem a přes různé názorové třenice držet pospolu a podporovat se.
Podle jakého klíče vybíráte, co zaznamenat a hlavně kolik materiálů?
Zákon: Podmínky pro zpřístupňování kroniky stanoví zákon o kronikách obcí v § 4 jako nahlížení.
Kronika má daná jasná pravidla a povinností je v ní uvádět hospodářské, politické, sociální, školské a zdravotnické záležitosti a také kulturní a sportovní události. Doplňuji informacemi, o kterých jsem přesvědčená, že je důležité pro budoucí generace zaznamenat nebo je považuji za přínosné a zajímavé. Informuji o nových stavbách, opravách a rekonstrukcích důležitých městských budov. Čerpám zejména z tisku, internetu, zápisů valných hromad, představenstev, dozorčích rad, webových stránek organizací a upravuji poznatky do psané podoby. Důležitým článkem v kronice jsou zprávy ze sportu, a proto často nahlížím na webové stránky jednotlivých klubů a družstev. Velmi aktivními ve zveřejňování informací jsou činovníci basketbalu, házené a mile mne překvapila preciznost zpracování výsledků Českého poháru žáků ve slalomu, který se konal v červnu na Podskalí ve Strakonicích. Zajímavosti lze najít v činnosti různých spolků a v posledních letech o sobě dává hodně vědět pobočka strakonické Slavie nebo svaz diabetiků či spolky pro veřejnost, jakým je například Beruška. A proto sleduji dění ve městě, vznik nových uskupení a také si všímám aktivit různých jednotlivců, kteří ovlivňují chod našeho města.
Jste také limitována opatřením GDPR?
Zápis v kronice o události nesmí rozsahem uváděných osobních údajů zasahovat do soukromého života uváděných osob. Do kroniky lze nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do kroniky v tištěné podobě vázané papírové knihy s číslovanými listy, děje se pod dohledem kronikáře.
Jak často sedáte ke kronice?
Ideálně denně nebo aspoň jednou týdně, ale ne vždy se to podaří.
Píšete si poznámky nejprve nanečisto, nebo také dáváte první dobrou?
Píšu hrubý koncept, který pak opravuji. Ale mnoho námětů a podnětů si ukládám do hlavy jako mozaiku a pak přenáším na papír. Čerpám i z podnětů z běžných rozhovorů s lidmi, ve kterých mě upozorňují na novinky bez ohledu na to, že bych je do kroniky mohla použít.
Jak vypadá korektura kroniky? Myslím správnost údajů.
Korekturu kroniky provádějí zaměstnanci městského úřadu, se kterými spolupracuji. Město jako takové za zpracování kroniky zodpovídá a uzavírá smlouvu s kronikářem, který ji odevzdá v nasmlouvaném termínu nejprve kulturní komisi a pak radě města ke schválení.
Dostáváte tipy od lidí?
Tipy od lidí dostávám a často od těch, kteří mají zájem o zaznamenání své činnosti v kronice. Jsem za to vděčna, i když by jich mohlo být víc. Ale pravdou je, že se na ně nespoléhám, informace jsem zvyklá si vyhledávat sama.
Jak jste plnila kroniku v době pandemie?
Když začala pandemie koronaviru a život se v některých oblastech zastavil, hned mne napadlo, co budu do kroniky psát. Ale naštěstí lidé jsou nápadití, podnikaví a tvořiví a žádné katastrofy je nezastaví. Proto se nabízelo psaní o obětavém šití roušek našich žen, vzájemné pomoci, o vývoji pandemie a vzájemném pomáhání. Nejtěžší zprávy z doby lockdownu byly ty, které se týkaly starých lidí v domovech pro seniory nebo dětí, které postupně přicházely o sociální kontakty. Ale věřím, že se život srovná a budu do kroniky opět zaznamenávat mnoho pestrých a pěkných událostí z našeho města.
Už víte, jak bude vypadat zápis ve stylu „zpět do normálu?“
Kroniku z letoška už píšu, sleduji informace o připravovaných akcích vedení města a dalších občanských a podnikatelských aktivitách a také to, jak se postupně dostáváme do normálního života, na který se všichni těšíme. Ve Strakonicích žije mnoho šikovných a pracovitých lidí, o jejichž činnostech mohu psát. Nemám strach, že bych měla do kroniky málo materiálu.