Ta nyní projde rozsáhlou kontrolou. Od 29. června do 2. července bude v nepravidelných intervalech "prozvoněna".

Sedm zvonů soustavy ulil v roce 1901 zvonař Anton Gugg v Linci. Váží celkem 17 700 kilogramů. Jsou sladěny k melodii Zdrávas Královno.

Vystavují milenku expresionistku

Linecký Lentos uvádí výstavu prací Emmy Haeseleové, která patří k nejvýznamnějším expresionistům Rakouska, píší OÖN.

Začala intenzivně kreslit až ve svých 37 letech poté, kdy jí spisovatel Oscar A. H. Schmitz v roce 1931 ukázal své kresby z terapie malbou u švýcarského lékaře a psychoterapeuta C. G. Junga, "To bych uměla taky," řekla.

"A měla víc než pravdu: I když je dnes zapomínána, patří k nejvýznamnějším pozdním expresionistům Rakouska vedle kapacit jako Oskar Kokoschka a Alfred Kubin," píší OÖN. Posledně jmenovaného poznala jako manželka lékaře z obce Unken právě přes Oscara Schmitze, Kubinova švagra. V roce 1932 jela s manželem za Kubinem na zámek Zwickledt. Brzy byli, ač vdaná a ženatý, milenci, než v roce 1936 jejich vztah náhle skončil. Kubin ale zůstal mentorem jejího díla, než vyvinula vlastní styl.

Linecké muzeum umění nyní vystavuje 132 prací Emmy Haeseleové. "Chceme ji představit jako svébytnou umělkyni," říká ředitelka Lentosu Hemma Schmutzová. Její práce budou vystaveny do 3. října. "Dokumentují pohnutý život. V dobrých kruzích vyrostlá Haeseleová byla introvertní a zvídavá. Za druhé světové války ztratila matka dvou dětí, sympatizující s nacisty, syna a manžela. Po válce byla rok zavřená. Od roku 1948 žila v Bad Aussee u sestry, 1956 přesídlila do Vídně, aby se starala o matku, 1979 odešla ke své dceři Mesi do Bad Leonfeldenu, kde 1987 zemřela," líčí OÖN.

Z prací Emmy Haeseleové.Z prací Emmy Haeseleové.Zdroj: Deník/OÖN

Výstava zahrnuje její rejstřík od první barevné kreby z třicátých let přes Kubinem inspirované litografie k ryze osobním tématům poválečného utrpení či víry. Na ilustraci Deníku/OÖN je její "Vize o smrti mého syna" z roku 1939.

Denně sousedům mizí půda

V uplynulých třech letech bylo v Rakousku denně zastavováno průměrně 11,5 hektaru zemědělské půdy. Cílem je 2,5 ha do roku 2030, píší OÖN. Jen loni stavby "užraly" přes lockdown 3900 hektarů, což je průměrně 10,7 ha denně.

Tvrdé tresty násilníkům

Vídeňský zemský soud vyhlásil ve čtvrtek rozsudek nad třemi muži, kteří v červenci zneužili 29letou učitelku mateřské školy a při tom ji tak těžce zranili ve vaginální oblasti, že téměř vykrvácela, píše Volksblatt. Znalkyně sexuoložka označila ránu způsobenou jí útokem za mimořádně neobvykle dlouhou a širokou. Žena byla silně ovlivněna požitím alkoholu, amfetaminu a kokainu. Obžalovaní ji střídavě více hodin zneužívali. Když začala krvácet, odvedli ji pod sprchu k umytí a pokračovali… Život jí zachránila nouzová operace.

Hlavní obžalovaný, 34letý nezaměstnaný, který podle znalce při svém jednání nevzal v úvahu, že může způsobit smrt poškozené, dostal za pokus vraždy a sexuální zneužití bezbranné osoby trest 20 let. 39letý malíř byl za zneužití a pokus vraždy ve formě neposkytnutí pomoci odsouzen na 14 roků, 24letý profesionální fotbalista, který nyní hraje za klub třetí třídy, dostal sedm let za zneužití.

Tattoo odstraní lékařka

Odstraňování tetování laserem je od 1. ledna v Německu umožněno jen lékařům, jak stanovila norma ochrany před zářením. V Pasově to nabídnou od 16. července doktorka Ursula Degenhartová (41) ve spolupráci s tatérem Robertem Seidelem (40) v privátní praxi "Wellenhaus" v Auerbachu, kde jinak Seidel provozuje své studio "tattoo circle". "Ojedinělá kombinace!" napsala PNP.

Korona posílila média

Pandémie zvýšila zájem lidí o kvalitní média. To je podle OÖN ústřední výsledek rakouského vyhodnocení "Reuters Institute Digital News Report", který celosvětově vyhodnocuje užívání médií. Hlavním zdrojem informací v Rakousku zůstává televize se 36 procenty, zejména osob nad 50 let. Webové stránky a appsy novin dotahují, hlavním zdrojem zpráv jsou pro 15,3 % lidí (loni 13,6 %). Lehce pokleslo zpravodajství tištěných médií, a to na 9,4 %. Podle autorů studie je Rakousko přesto v mezinárodním srovnání generálně "zemí printu". Rádio coby hlavní nosič zpráv spadlo ze 16 % na 12,4 procenta. Zprávy v médiích celkově hledá denně stále víc občanů, naposledy 87,7 %. Placené on-line zprávy si kupuje v Rakousku 12 % lidí, meziročně o 1,4 % víc. Nejužívanější formou je kombinace print-digitál. Nejvíc lidé v Rakousku věří televizi ORF - 74 %.