Ke spolupráci na tomto seriálu byl přizván také Strakonický deník, na jehož stránkách si budete moci osudy strakonických soch přečíst také.

Morový sloup

Roky 1582 až 1587 byly pro obyvatele Strakonic velice těžké. Kosil je mor a navíc i rozmary počasí velice stěžovaly jejich životy. Nejprve to bylo krupobití a vichřice, které poničily obydlí. Hned na to v zimě napadlo spousta sněhu, o Velikonocích 1587 roztály ledy a Otava způsobila povodně, zároveň se protrhlo 18 rybníků. A tak nebylo divu, že Strakoničtí si postavili na svoji ochranu morový sloup, který se stal základem pozdějšího Mariánského sousoší stojícího původně na Velkém náměstí.

Původní morový sloup byl postaven roku 1586 a byl velice jednoduchý. Do současné barokní podoby byl přestavěn v letech 1740 až 1754 za velkopřevora Jáchyma Čeňka z Olbramovic. Jsou na něm zachovány některé části původního morového sloupu, jakož rok postavení 1586 vytesaný na sousoší.

Ve spodní části sousoší ve čtyřech rozích stojí sochy patronů a ochránců svatých: svatý Josef, Kristův pěstoun, manžel Panny Marie, povoláním tesař a socha je 180 cm vysoká; druhým je svatý Jan Nepomucký, kněz, generální vikář narozený v Pomuku, který zemřel 20. března 1393 v Praze, byl českým patronem kněží, mostů, vorařů, mlynářů a socha je 180 cm vysoká; dalším byl svatý Antonín Paduánský, člen františkánského řádu, žijící ve 13. století, patron pekařů a cestujících a jeho atributem je lilie nebo ryba, socha je 190 cm vysoká. Posledním je uváděn svatý Prokop, ale v archivu v záznamech o prováděných restauracích je uváděna jako poslední socha svatý Vojtěch, pražský biskup a zakladatel břevnovského kláštera, zavražděný roku 997, je zobrazován s mitrou, berlou a knihou. Jeho osobním atributem bylo veslo. Že je to socha svatého Vojtěcha je pravděpodobné, jelikož kostel svatého Prokopa nesl původně jméno svatého Vojtěcha, socha je 190 cm vysoká.

Na vrcholu sloupu stojí na Immaculatě (na sféře) a nohou přišlapuje hada socha Panny Marie Neposkvrněné se svatozáří s 12 hvězdami kolem hlavy. Je matkou Ježíše Krista, symbolem čistoty a panenství, její výška je 260 cm.

Sloup vadil okupantům

Sousoší stálo na Velkém náměstí až do roku 1941, kdy jeho umístnění vadilo německé vojenské technice, a tak německé úřady rozhodly o jeho rozebrání. Jednotlivé části po očíslovány byly uloženy na Palackého náměstí, kde znovu v 50. letech bylo sousoší postaveno.

Sloup byl několikrát opravován v 80. a 90. letech 20. století, protože stav některých soch byl ve velmi špatném stavu. Pro představu – na Velkém náměstí stojí jen několik metrů od místa, kde morový sloup stával, socha dudáka od Jiřího Kubelky.

Spoluautor Jan Malířský