Slatina, kde slavná herečka strávila poslední roky svého života, leží v okrese Klatovy přibližně 8 km severovýchodně od Horažďovic. Helena Růžičková si právě sem zvala své přátele a kamarády, jako byli například režisér Zdeněk Troška, herec Václav Glazar a spisovatelka Marie Formáčková.
„V obci, která kdysi patřila do Strakonického okresu a dříve se uváděla jako Slatina u Lnář, žije 99 obyvatel. Ves byla založena kolem roku 1152. Už z názvu vyplývá, že se rozkládá na slatinné a bažinaté půdě. Velkým zásahem do vývoje středověké vsi bylo založení a vybudování církevního dvora kolem roku 1220 a postavení kostela svatojiřským klášterem na Pražském hradě, který v této oblasti vlastnil sedm církevních dvorů," zmiňuje k historii Jan Malířský.
Dále uvádí, že založením církevního statku přicházeli do těchto míst nové rodiny, kterých bylo 30 se 160 obyvateli. Kostel roku 1421, za tažení Jana Žižky na Rabí, vyhořel. Na jeho místě byla díky pánům z Nebřehovic, kteří zdejší statek vlastnili 203 let, postavena zděná kaple sv. Václava. Dále jsou zde zmiňování od roku 1426 - Oldřich Kočka z Droužetic, 1517 - Páni z Oselce, od roku 1680 - Páni z Horažďovic, od roku 1765 - Páni ze Lnář, v letech 1810 až 1948 - Páni z Chanovic a mezi roky 1948 a 1952 - parcelace drobným zemědělcům.
K zajímavostem Slatiny patří synagoga, která byla původně dřevěná. Nová synagoga je kulturní památkou a byla vystavěna roku 1868, bohoslužby se zde konaly až do roku 1912. „Roku 1917 Slatinu opustil poslední žid a synagogu koupil obchodník a učitel hudby Karel Volmut, který ji přestavěl na krám a z modlitebny udělal stodolu. Po II. světové válce se odstěhoval a pak sloužila obci a JZD," uvádí Jan Malířský. Dodává, že roku 1975 majitel, kterým bylo JZD Svéradice, objekt prodalo, nový vlastníci synagogu v roce 1983 obnovili do dnešní podoby.
Zajímavostí má Slatina hned několik. „Další je malá kamenná kaplička (kamenný hranol s nápisem), kterou najdeme asi 1 km severně od návsi. Když se vydáme přibližně 100 m po žluté značce, narazíme za kamennou zdí na hřbitov o rozloze 1624 m². Pohřbívalo se zde již roku 1668, ale teprve 9. března 1723 slatinským Židů povolil zřízení hřbitova tehdejší majitel Slatiny, Václav Ferdinand Kunáš z Machovic," připomíná Jan Malířský. Původní hřbitov byl později rozšířen na dnešních 58 x 28 m, postavena byla také nová zeď a nad vchodové dveře umístěna deska s hebrejským nápisem v překladu: Dům shromáždění všech živých. Prach a země jsi a v prach a zemi se navrátíš. Dochovalo se zde 172 náhrobních kamenů.
V obci se nachází také kaple sv. Jana Nepomuckého, zděná kaplička sv. Barbory, výklenková kaplička sv. Václava, několik křížků, pomník obětem první světové války, pomník prezidentu T.G. Masarykovi, sluneční, kamenné hodiny u lomu a severovýchodně od obce stojí tzv. Velký čertův náramek. Pamětní kámen v parčíku pak připomíná Helenu Růžičkovou, která zde strávila poslední roky svého života.
